Ledové osvěžení na golfu.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Modrá barva oblohy.

Modrou barvu oblohy vykládal Leonardo da Vinci odrazem bílého světla slunečního na nejvyšších vrstvách vzduchu a směsí bílé barvy tohoto světla s intensivní černí prázdného prostoru.

Správnější výklad spočívá na známém pokuse Tyndallově o kalném prostředí: dáme-li do sklenice čisté vody několik kapek citronové šťávy, voda se zakalí. Díváme-li se kolmo na směr prostupujícího světla, vidíme krásně modrou barvu, která je způsobena rozptylem světla v drobné částečky, jež se ve vodě vznášejí. Podobně modrý je kouř tabáku ve vzduchu.

Nauku, že modrá barva oblohy vzniká rozptylem světla v drobné částečky vzduchu, odůvodnil matematicky Rayleigh. Tento badatel pomýšlel nejprve na to, že ve vzduchu se vznáší prach, který rozptyluje světlo všemi směry.

Ale rozptyl nastává i ve vzduchu, jenž byl prachu zcela zbaven. Soudí se tedy, že plyny, jež skladají vzduch (kyslík, dusík atd.) samy rozptylují světlo a působí modrou barvu oblohy.

V novější době podobným způsobem — rozptylem světla — vykládá se také modrá barva mořské vody částečky vody jsou v stálém pohybu (t. zv Brownův pohyb), čímž na každém místě stále se mění hustota. Těmito stálými nepatrnými změnami hustoty podporuje se rozptyl světla.