Rok 1925: Muži, ženy a lhaní: Jaké pohlaví lže častěji a proč je důležité učit se lhát

Muž v práci.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Kdo lépe lže, žena či muž?

Jeden berlínský list předložil tuto otázku svému čtenářstvu. Mezi četnými odpověďmi nejautoritativnější tvrdí, že muži i ženy lhou docela stejně.

Nejmenší záminka, praví jeden soudní hodnostář, svádí muže i ženy s cesty pravdy, a když ženy a muži mluví pravdu, je to pravidelně z nedopatření. Prof. Ehler rovněž míní, že obě pohlaví lhou stejně, určitěji řečeno se stejnou nestydatostí.

Ale muž přece jenom lže s větší chladnokrevností; žena někdy pociťuje potřebu říci aspoň něco, co by se podobalo pravdě. Muž obyčejně lže trochu ze zvyku, trochu pro zajištění svých zájmů; žena lže skoro vždy jen proto, aby se vypletla ze zamotané situace.

Žena osmdesátkrát ze sta, když řekne, že byla u švadleny, lže. Pětasedmdesátkrát ze sta, když písařka na stroji řekne, že se zdržela v kanceláři, lže. Žena má při lhaní méně vynalézavosti a méně klidu nežli muž. Aby omluvila svou nepřítomnost, vymýšlí nejnepravděpodobnější důvody, jimiž chce zakrýti očividné skutečnosti.

Lež, praví jiný profesor, stává se znenáhla uměním. Kdo lže po prvé slušné, lže po druhé dobře, po třetí skvěle: diletantismus mizí a technika vítězí i na tomto poli. Kdo s úspěchem lhal jednou, těžko řekne po druhé pravdu.

Poněvadž tedy nelhati je dnes skoro nemožno, měli by se muži i ženy včas učiti lhát. Věc není nesnadná, postačí prý trochu cviku.