Dojmy letcovy v padáku.
Ač stává se dosud velmi často, že padák nesplní naděje v něj kladené, je přece jen drahocenným prostředkem záchranným, který spasil již mnohý život.
V Dimanche-illustré líčí jeden letec své dojmy při použití padáku. Nejprve, jelikož přístroj padá prvých padesát metrů zavřený, načež teprve se otevře, prožívá letec příšernou hrůzu, že se snad padák neotevře.
Ač každý letec ví, že je třeba určitého času k rozevření, přece zdá se každému, že trvá to tentokrát již nekonečně dlouho.
Potom náhle cítí letec, že je prudce tažen provazy, jimiž je připoután, a zpozoruje k neskonalému svému ulehčení, že se pomalu snáší. Nyní je klesání zcela příjemné.
Aviatik nemá nyní vůbec dojmu padání, zdá se mu, že naopak země přichází jemu polehoučku vstříc.
Pak náhlé tření vzduchu, prudké klesnutí: letec šťastně přistal a, jsa pouze trochu zmatený, stojí na pevné zemi.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1925: Co zažívají piloti letadel při nouzovém seskoku padákem?“