Rok 1925: Budoucnost letectví podle generála Williama Mitchella: vzducholodě a rádiem řízené drony

Budoucnost letectví.

Generál William Mitchell předpověděl, že nebude dlouho trvat a bude možno pohánět letadlo radiem. Vývoj a zdokonalování letadel pokračuje tak rychle, že budí podiv odborníků i učenců.

V rychlosti na příklad dosáhlo se až 200 mil za hodinu, což je úspěch úžasný, lze vzlétnout nyní přímo se země (helicoptery?), aniž by se musel letec rozlétnout na pláni, možno létat v noci, za bouře a větru a za mlhy. Nebezpečna je mlha blízko při zemi, avšak byly již učiněny úspěšné pokusy odstraňovali mlhu.

Dnes může se hovořit radiem do letícího letadla k řidiči, anebo zase může tento mluvit a může si vyžádati instrukcí, jak by měl plouti vzduchem dál, aby se vyhnul neštěstí a nezabloudil.

Letadla bez pilotů mohou být dnes vyslána na dalekou plavbu, mohou být řízena radiem se země, mohou být kontrolována gyroskopickými přístroji, mohou být zase odvolána a vrácena zpět. Letadla mohou být také kontrolována se vzduchu jinými letadly. Takový jeden pilot mohl by dobře řídit víc letadel najednou.

Kdyby náhodou nastala nesnáze v dopravě pozemní, byla by letadla jediným prostředkem, kterým bylo by možno potraviny dodat na určitá místa. Když s hlediska vojenského měl by se dodat někam vhodný muž, nějaká depeše, určitý druh třaskavin, vzducholoď nemá sobě rovnu.

Ve službě Spoj. států je na příklad pilot, jenž vydržel ve vzduchu nepřetržitě 35 hodin a urazil v té době nějakých 3000 mil. Vzdálenost Irska od Newfoundlandu je jen 1700 mil. Vzducholoď vzoru Zeppelinů může unést tolik zásob a hnací síly, že by oblétla celou zeměkouli.

Doprava vzduchem je sice nákladnější, avšak úspora časová vynahradí všecko. Je obrovská, někdy mnoho znamenající. Znenáhla však i veliký náklad je redukován, takže bude cestování a doprava vzduchem lacinější, než až dosud. A to bude ovšem příznivě působit na zlepšování a zdokonalování vzduchoplavby.

Poštovní depatement americký nařizuje poštovní dopravu vzduchem a nalezá v tom veliké výhody. Mnozí lidé mají chybnou představu o vzduchoplavbě a domnívají se, že je v ní mnoho nebezpečenství, ale jsou na omylu. Zdokonalení zmenšilo nebezpečenství na nejmenší míru.

Snad vojenští letci ještě musejí pracovat s takovými možnostmi, poněvadž musejí mít letadla nejrychlejší, musejí nejvíce unést a všecko je vypracováno až do krajnosti. Musejíť vojenští letci létat blízko sebe v určitých formacích, v každém počasí, v mlze a tak není divu, že se stávají oběťmi nehody.

Při sbírání statistických dat seznalo se, že vlastně let v Evropě je bezpečnější než jízda vlakem, neboť počet neštěstí ve vlacích železničních převyšuje percentuelně počet úrazů při dopravě cestujících vzduchem.