Úmrtnost židů.
Salomon shledal, že úmrtnost židů je vždy — i za nejnepříznivějších okolností — menší než nežidů.
V Prusku r. 1908 byla úmrtnost židů 13.6, jiných obyvatel 17.9. V Rusku na 14 úmrtí židů připadlo 30 úmrtí ostatních obyvatelů. R. 1907 byl poměr úmrtnosti židů k úmrtnosti křesťanů 21:27, v Krakově 1902 týž poměr 20:36.
Podobný zjev byl pozorován při zkoumání úmrtnosti tuberkulosou. V Pešti r. 1901 — 1905 na 20 židů připadlo 44 katolíků a 39 příslušníků jiných náboženství; ve Vídni byl podobný poměr: 50 katolíků, 33 protestantů, 18 židů (čísla jsou zaokrouhlena).
Příčiny této vzdornosti hledají badatelé v tom, že mezi židy je velmi málo alkoholismu, málo syfilis; také tradicionelně uspořádaný život rodinný značně přispívá k dlouhověkosti židů.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1922: Proč mají Židé menší úmrtnost, než jakou mají lidé jiného náboženství?“