Rok 1921: Budou komunisté tajnou součástí vládní koalice?

Bolševické Rusko v roce 1917.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Komunisté — vládní stranou?

„Čas” kreslí komunistickou taktiku v parlamentě takto:

„Kdežto na podzim nehlasovali poslanci její pro nic, co přišlo od vlády, ba vstávali i proti názvům předloh a věcem, dělnictvu příznivým, po Vánocích ojediněle hlasovali už pro některá vládní předlohy, pokud přinášely dělnictvu prospěch.

Čili jinými slovy: kdežto před Vánocemi taktika levice byla projevem názoru, že zlepšování stavu dělnictva a jakákoliv práce parlamentní je zhoubna pro cíle strany, po Vánocích přišli už s jakous takous vírou v parlament.

Dnes leví sociální demokraté jsou, zdá se, v nové fási své politiky. Jistě že není bez vlivu nezdar prosincového puče další drobení organisací i diferenciace názorů v lůně strany, jistě ani nezdar komunistických bojů v Německu, soumrak a kompromisnost bolševismu ruského, uzavření míru rižského a marná naděje v jarní válku a v jarní hlad, jistě ani ne návrat Habsburkův do Uher.

Všechno, co v tom je zadostiučiněním pro dosavadní oficielní politiku republiky, nemůže nechati přívržence levice bez vlivu. Až dosud měla jejich politika jedinou osnovu: fantastická očekávání a naděje. Nyní patrně již cítí, že třeba pracovati positivněji.”

K této, jinak správné charakteristice našich komunistů dodáváme jenom jednu charakteristickou podrobnost. Někteří komunističtí poslanci v soukromými rozhovorech vyslovují se dokonce pro utvoření parlamentní vlády a říkají, že by oni (komunisté) nic proti tomu neměli, že by takovou vládu dokonce podporovali, ale to že by jim musilo být vyhraženo, že na venek by dělali rámus a politiku proti vládní!

Nad takovouto nekompromisností si ovšem slušný člověk jen odplivne a mimoděk se ptá, jak dlouho se ještě část svedeného dělnictva dá tahati za nos.