Rok 1916: Je dětská hyperaktivita nebo porucha pozornosti známkou degenerace lidstva?

rubrika: historické články / lékařství a zdraví, původně vyšlo: Zušlechtění lidstva (Eugenika) - 1916, autor MUDr. Fr. Lašek.
Říkáte si, že „dnešní děti jsou čím dál horší, to za našich časů nebývalo“? Případně pokládáte diagnózu ADHD jen za výmluvu pro hloupé děti? Jak vám ukáže text z roku 1916, tak podobné pocity ohledně dětí měli někteří už tehdy. Plánovali to řešit eugenikou, tedy řízeným křížením „správných“ rodičů.
Následující text pochází z roku 1916

Degenerace lidstva

Dnešní dobou právem a přesvědčivě se dokazuje, že na běh života mimo mnohé jiné okolnosti neúprosně působí předkové, jejichž vlastnosti dědí potomci a další pokolení. Dědičností nezachovávají se nám totiž pouze vlastnosti dobré, nýbrž i choroby dědičné, vedoucí ke zrudnění (degeneraci), t. j. tělesnému, rozumovému i mravnímu úpadku lidstva.

Mimo vlivy dědičné přispívají ke zrudnění nevhodné křížení a vlivy společenské, jako boj o živobytí, život městský a velkoměstský, práce v továrnách, nezdravé byty, chudoba, nepřiměřená strava, otravy vznikající při řemeslech i svévolné (alkoholem, tabákem), nakažlivé choroby a mnohé jiné příčiny.

Ba i civilisace a kultura působí mnohým směrem na oslabení lidského pokolení a tím na nedostatečnost zárodečných hmot. Výsledkem toho jest zrůdnění a ubývání porodů, které budí vážnou pozornost sociologů.

Jaké jsou duševní známky zrůdnění?

Duševní známky zrůdnění nejeví se pouze vyjádřenými duševními chorobami, nýbrž mnohem častěji pouze různými nervosami, které se rovněž neúprosně dědí. Jeví se dále úchylkami charakterovými a různými odchylkami rozumovými, které mnohdy ani neruší pravidelného běhu životního, a proto se nepokládají za chorobnou přítěž.

Degenerovaní nejsou tedy jen lidé slabomyslní, blbí, epileptikové, avšak i různé povahy výstřední, podivínské, zločinné, perversní povahy náruživé, tíhnoucí ke karbanu, pijáctví a jiným nepravostem. Tyto povahové odchylky mají veliký význam již ve škole a v životě společenském.

Jsou to děti již ve škole špatně nadané, velmi trpící v prvních letech svého věku křečmi, později zmítané rozčilením, neklidem, třesením, různými záškuby svalovými, zvanými ticem. U mnohých dětí záhy shledáváme zvláštnosti povahy, impulsívnost chtění a konání, proměnlivost v pocitech a náladách, lenost, zlomyslnost, vzdorovitost, drzost, hrubost, lživost, zlodějství, chození za školu, tuláctví (zvláště charakteristické pro děti pijáků).

Tyto vlastnosti jsou většinou na základě vrozeném a špatným vychováním mohou býti podporovány; než v četných případech ukazuje se i sebe lepší vychování marným. Jsou to děti, postižené opravdovým zrůdněním. V době pozdější vedle lehkomyslnosti a zhýralosti dostavuje se zločinnost, paličství, ztráta ušlechtilých citů (moral insanity, t. j. mravní otupělost), nedostatek citu k rodině, bližnímu; jsou to lidé bez bázně a kázně, nedbající ostudy a opovržení, ač bývají často schopnosti rozumové jinak zachovány.

U mnoha takových lidí se jejich duševní úchylka v životě ani neobjeví, nenarazí-li na úskalí. Než rodí se mnoho lidí tělesně i duševně nedostatečně vyzbrojených, nedosti pevných pro boj o život, takže sebe menší příležitost a náhoda neb nehoda, kterou zdravý člověk přežije bez úrazu, tyto lidi oslabené hned poráží, činí z nich zločince, prostitutky a pod.

Sem patří i přečetní lidé nervosní a předráždění, jak se s nimi setkáváme v životě společenském i veřejném. Tyto choroby jsou důležitější než vlastní veliké choroby duševní, jelikož jest jich více a jsou namnoze nepoznávány a význam jejich náležitě neoceňován.

Degenerační choroby nervové možno sledovati v literatuře, v umění a v celém životě. Nejedno neklidné soužití, nejeden hněv, výbuch vášně, slovní potyčka a trapné soudy pramení se z nervové choroby.

Není toho dosti, že se dědí tyto mírnější choroby duševní, ale jak ukázal věhlasný zakladatel nauky degenerační Ben. August Morel, lékař francouzský a ředitel ústavu pro choromyslné v St. Jonu u Rouenu, dědičnost chorob duševních může nabýti rázu progresivního, postupujíc od tvarů lehčích k úkazům stále těžším.

Morel podle svých zkušeností sestavil stupnici, podle níž postupuje zhoršování. První pokolení liší se od normálních lidí na př. jenom prchlivostí. Ve druhém pokolení vyskytují se těžké jevy mozkové: padoucnice, hysterie, hypochondrie, záchvaty mrtvičné. Třetí pokolení má mezi svými členy jednotlivce od narození neodolatelně tíhnoucí ke zvrácenostem, výstřednosti a zločinům. Ve čtvrtém pokolení bývají již osoby hluchoněmé, slaboduché i úplní blbci neb osoby, které záhy zblbnou.

Rodina vymírá jednak pro zakrnělost ústrojů pohlavních, jednak proto, že společenské poměry zamezí obmezenci přístup ke sňatku, ba že si taký jednotlivec pro své vady vůbec již nezíská přízně druhého pohlaví.

Chorob duševních, zatíženců ve statistikách ústavů přibývá. V ústavech pro choromyslné shledáváme 67% až 90% degenerovaných.

Tak se jeví zrudnění po stránce tělesné a duševní.


Původní zdroj historického článku:
Zušlechtění lidstva (Eugenika) - 1916, autor MUDr. Fr. Lašek.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
21. listopadu 2022


Diskuze k článku „Rok 1916: Je dětská hyperaktivita nebo porucha pozornosti známkou degenerace lidstva?“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.