Rok 1911: Rozvod v Rusku? Někteří zvolí raději sebevraždu, než aby překonávali ponižující překážky bránící rozvodu!

Rozvod v Rusku.

V Tolstého posledním dramatě »Živá mrtvola« nemůže se hrdina Vajsa Protasov rozhodnout, aby se dal se svou ženou rozvésti, přes to, že je odhodlán dát jí svobodu k nové mu svazku s Kareninem.

Jeho odpor proti proceduře procesové je tak velký, že dává dokonce přednost sebevraždě, již později pak jen simuluje. Pro nás, kteří jsme zvykli na rozvody, zdá se nám tento odpor Protasovův nepravděpodobným.

Ale jiný kraj, jiný mrav a v Rusku jsou poměry v tomto ohledu zcela jiné. V Rusku není civilního sňatku. Zákonný sňatek předpokládá vždy církevní oddávky. Ožení-li se Rus v cizině civilně, musí býti jeho sňatek církevně sankcionován, má-li nabýt v Rusku právní platnosti.

Různá vyznáni v Rusku staví se k uzavírání sňatků a k rozvodům různě. Židovské vyznání je v obou případech nejtolerantnější, ačkoliv i ono v mnohých případech klade rozvodu nesmyslně obtíže.

Poněvadž smíšená manželství mezi židy a křesťany jsou zrovna tak nepřípustná jako mezi mohamedány a křesťany, nastává otázka rozvodu jen pro jmenovaná náboženství.

Evangelicko-luteránská církev v Rusku ustrnula ve věcech rozvodových ve valné části na středověké jurisdikci, zejména vzhledem k současné mu nazírání, které ve sňatku nevidí jen uzavření idejového svazku, ale také smlouvu, mezi dvěma stranami uzavřenou, jíž obě strany získávají jistá práva za cenu jistých povinnosti.

V případě, kdy obě strany chtějí od sebe a kdy jedna z nich vezme na sebe vinu, je rozvod u jmenované církve pouhou formalitou, která se vyřizuje mnohem příjemněji a diskretněji než u nás. Je-li však jedna strana proti rozvodu, lze ho dosáhnout jen tehdy, když byla druhá strana přistižena in flagranti při cizoložství; ovšem procedura rozvodová je strašně dlouhá.

Jsou-li obě strany v tak ‚příjemné‘ situaci, že si mohou cizoložství dokázat, tu takové manželství — myslíte, že je beze všeho rozvedeno? Chyba lávky! Takové manželství vůbec rozváděno není! Ale i přes to vše jsou vyšetřované případy zcela snesitelné, zejména, když muž projeví silnou dávku rytířskosti a převezme značnou část viny, nebo vinu celou na sebe.

Ale u Vasji Protasova je případ zcela jiný. On je příslušníkem ruské státní církve pravoslaví. Tato církev až do nedávná činila rozvod nemožný tím, že žádala nejen in flagranti dokázané cizoložství za podklad rozvodového jednání, ale také chtěla po svědcích činu, aby za přítomnosti obžalovaného podali důkladné vylíčení celé události.

Tato okolnost přiměla i propagátory veřejnosti všeho soudního jednání k tomu, že se přimlouvali ve věcech rozvodu se týkajících za líčeni tajné. Povaha věci vyžadovala, že často bylo používáno falešných svědků. Falešné svědky lze získat ovšem jen za peníze; poněvadž pak jednání v synodu rovněž vyžaduje značný náklad, byv rozvod přístupný jen pro lidi velmi majetné.

Ale i pak, když všecky tyto podmínky jsou splněny, musí ona strana, která na sebe vezme vinu, probrodit se pravým bahnem. Duchovní soudcové počínají si skoro všichni jako středověcí inkvisitoři a vyšetřují nejrůznější intimnosti manželského života s důkladností, která přivede i muže se silnými nervy z rovnováhy, tak že se raději k rozvodu ani neodhodlají.

Jak se může taková individualita jako Protasov odhodlat k vylíčené proceduře, když myšlenka na lež sama už je pro něho zahanbující. Ale jak už bylo řečeno, nejen takové přecitlivělé osoby, jako Protasov, nemohou se odhodlat k rozvodové proceduře. I silní mužové a ze zoufalství ke všemu odhodlaní mužové se rozvodu bojí.

Odtud lze si vysvětlit velkou toleranci, s jakou jsou v Rusku tak zvaná ‚divoká‘ manželství trpěna. V Rusku konkubinát nečiní člověka ve společnosti nemožným, jak v tak mnohých zemích západních. Přes to však, že celá Rus je přesvědčena o neudržitelnosti stávajících poměrů a přes to, že známý říjnový manifest slíbil reformu i v tomto bodě, zůstalo až po dnes vše při starém.

Ovšem že mocní a vlivní lidé dovedou — jako všude jinde — si i při této tak tíživé záležitosti paragrafované kličky zakroutiti dle své potřeby.