Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Rok 1910: Mohou špatné školy za problémy sociálních demokratů?

původně vyšlo: Lidové noviny - 1910, autor neuveden.
Politické strany občas trápí nejrůznější problémy. Historický článek z roku 1910 vám popíše, jaké problémy tehdy měla na Moravě sociální demokracie, co s tím měly společného brněnské německé školy a proč tehdy často na mladé sociální demokraty nečekala žádná dobrá budoucnost.


K rozvratu v soc.-dem. táboře.

Redaktor Karel Pelant napsal do svého týdenníku Směry, který vydává v Plzni, úvahu o poměrech v sociálně-demokratické straně v Brně, jak je seznal za svého působení v redakci Rovnosti.

Pan Pelant nastoupil v Brně r. 1901, ale dlouho tu nepůsobil, poněvadž svým národním cítěním popudil proti sobě německé vůdce Eldersche, dra. Czecha a Niesnera a poněvadž mezi českými předáky nedoznal náležitého zastání a opory.

Ve svém článku také sděluje, že němečtí soudruzi naň ustavičně do Prahy žalovali a že on na ty žaloby dostával od vedení české strany, které prý bylo o Brnu špatně informováno, samé ostré výtky a pokárání! Když ale přes vše to se »nepolepšil«, začali jej němečtí vůdci osobně nejzuřivěji pronásledovati a »špendlíčky jej z Brna vypíchali«.

Lidové Noviny tehdy dle pravdy konstatovaly, že red. Pelant byl z Brna vypuzen německými soudruhy, ale Rovnost směle to popřela a nám ještě hrubě vynadala. Tak umlčováním, zatajováním skutečného stavu věcí pracovala k »nápravě« a nyní se hrozí smutného fakta, že němečtí vůdci mají posud silnou oporu proti ní mezi příslušníky české sociálně-demokratické strany.

Ovšem, red. Tusar nebyl vyslán do Brna, aby v díle Pelantově pokračoval, nýbrž přišel sem proto, aby učinil konec jitření, rozbíjení strany. »A Tusar počal smiřovat to, co bylo mými snahami »rozvráceno«. Za dvě léta vypukl spor znovu s takovou silou, že musil přijít z Vídně dr. Adler a smiřovat tábory český a německý, uměle k sobě slepené. Podařilo se mu to — ale ne na dlouho, jak vidíme dnes; vojáci, kteří první lezli do průlomu, nepadli nadarmo.«

Článek Pelantův je pro nás zajímavý a poučný hlavně vylíčením hrozných kulturních poměrů, jaké v české sociální demokracii v Brně shledal. Proto citujeme doslovně:

»Jako redaktor přednášel jsem a stýkal jsem se s lidem. A tu jsem s ustrnutím seznal, že nějaká práce osvětná a vůbec sociální v Brně vyjde na prázdno, protože celé spoustě lidí chybil nejzákladnější prostředek dorozumívací — řeč. Brno a okolí je přesyceno přelejvárnami.

To nejsou školy, to jsou nástroje na zblbnění, protože ani svůj úkol, germanisaci, patřičně nevykonávají. Ze škol těch vychází mladý proletariat, který neovládá ani češtinu ani němčinu: mluví »waserpolštinou«.

Slyšel jsem, jak holčička pravila o vánocích: »Mama, já viděl, jak ty fišle švimovaly«. To není komické, to je strašné, neboť člověk takto mluvící má pak zatarasenu cestu k životnímu vzdělání. Půjčoval jsem na příklad mladým dělníkům knihy: »Tady máš českou.« — »To nemohu číst, já chodil do německé školy.« — »Tak tady máš německou.« — »Tolik jsem se německy nenaučil.«

— A z tohoto materiálu se měli vytvářet vědomí občané, z nich se měli rekrutovat potřební lidé pro správu dělnických věcí, to měli být budoucí socialisté, kteří měli reformovat stát! K smíchu! Seznal jsem: dokaváde nebude dosti českých škol, dokaváde nebude český proletariát v Brně posílat své děti do nich, jsou všecky přednášky a schůze marny.

To je česání pole hřebenem, kde by měl rýt pluh. A proto jsem začal v tomto směru mluvit a psát. A když v září 1902 konala se schůze všech českých stran pro českou školu v Brně, šel jsem tam říci své mínění.«

A tato činnost pro pravdu, uznanou a hlásanou Komenským a paedagogy celého světa, že dítě má být vyučováno v mateřském jazyku, zlomila Pelantovi v Brně vaz. Ve výkonném výboru strany, v němž byla polovina Němců a polovina Čechů, pustili se Eldersch, dr. Czech a Niessner do něj a nadali mu: »zkažených studentů, přestrojených národních dělníků, potrhlíků, hlupáků, zrádců« atd.

Z českých členů výkonného výboru ujímal se ho nejvýš jeden, poněvadž vesměs to byli stvůry německých vůdců, mrvaři, kteří o sobě vždy a všude říkali, že nejsou ani Češi ani Němci, nýbrž Moravci. — Ty strašné poměry v Brně a v okolí — bohužel — panují dosud.

Děti českých sociálních demokratů plní přelejvárny a to i v předměstích, kde je o české školy znamenité postaráno. Vůdci české soc.-demokratické strany sice proti tomu působí, ale jejich práce není ani soustavná ani dost houževnatá, vytrvalá.

Snad proto, že němečtí soudruzi při zápisu do škol vždycky zuřivě agitují pro přelejvámy a že čeští socialisti až posud při tom se všemožně vyhýbali nezbytným bojům s vůdci Elderschem, drem. Czechem a Niessnerem, kteří v brněnském obecním zastupitelstvu svého času prohlásili, že německé školy jsou pro české děti největším dobrodiním. I tento skandál snažila se Rovnost tehdy — zamlčeti.

Rovnost dnes volá soudruhy do boje za osamostatnění a ozdravění českého proletářského hnutí na Moravě. Bude to těžký boj, zejména v Brně a v okolí, kde tolik je těch českých soudruhů, kteří vyšli z německých škol a jejichž děti plní přelejvárny v Brně, v Král. Poli, v Husovicích, v Židenicích atd., kde se ty nezdravé poměry zatajovaly, udržovaly a kde se ponechával ve straně velký vliv lidem, které Rovnost teprve teď označuje jako traviče studní, česky mluvící Němce a nejnebezpečnější škůdce české sociální demokracie.

Z úvahy red. Pelanta lze se poučiti, jak dlouho a těžce hřešili i ti uvědomělí čeští soudruzi a vůdci proti věci, již nyní prohlašují za svatou a pro niž volají do boje. A boj ten bude těžký i tím. že poslanci české sociální demokracie ve Vídni jsou úplně pod komandem těch, proti nimž doma volají dělnictvo do zbraně.


Původní zdroj historického článku:
Lidové noviny - 1910, autor neuveden.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
15. října 2021


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2021 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.