Rok 1909: Nový fotografický materiál, slibující kvalitnější barevné fotografie

Nové desky na barevnou fotografii.

Lumièrovy autochromatické desky, jež umožňují docíliti jediným snímkem přibližně přirozeně barevný obraz, rozšířily se v krátkém čase tou měrou, že dobyly již téměř celého světa.

Lumièrova deska pro barevnou fotografii je, jak laskavým čtenářům již známo, pokryta jemnými zrnky škrobovými zbarvenými modře, zeleně a červeně, a mezery mezi jednotlivými zrnky jsou vyplněny černou hmotou.

Citlivost těchto desek je však poměrně malá, poněvadž nejen barevná zrnka, ale i vyplňovací hmota zadržují světlo, a tak vzniká poněkud matný obraz.

Známý vynálezce Jan Szczepanik odstraňuje uvedené nemilé vady zvláštním způsobem, který je podstatou jeho vynálezu. Szczepanikův způsob zakládá se na zjevu t. zv. „stěhování barev“.

Naleje-li se na př. na bezbarvou vrstvu gelatiny vrstva erythrosinem červeně zbarveného kollodia, „přestěhuje“ se erythrosin skoro úplně z kollodia do gelatiny.

Také se zjistilo, že mají zásaditá barviva příchylnost ke kollodiu, kdežto si barviva kyselá oblibují gelatinu. Z těchto zálib pak ovšem plyne potřeba stěhování. Jsou však také rozpustidla, jež se chovají oproti barvivům podobně jako kollodium, kdežto jiná opět jako gelatina. Gummový prášek chová se na př. podobně jako gelatina.

Této vlastnosti využitkuje Szczepanik tak, že zhotovuje tři roztoky bud z gelatiny nebo z gummy, jež zbarví různými vhodnými barvivy a roztoky pak opatrně do sucha odpaří. Užitá barviva musí mít ovšem náklonnost ke kollodiu.

Usušením získané pevné gelatinové nebo gummové hmoty se rozmělní na jemný prášek a všechny tři různobarevné prášky se pečlivě smísí, načež se prosévá směs na poněkud ještě vlhkou kollodiovou desku. Barviva přejdou ovšem z prášku do kollodia, kdež povstane mosaika, sestávající z malých barevných políček. Na to se odbarvený prášek odplaví.

Tímto způsobem utvořená barevná vrstva mnohem lépe propustí světlo, než autochromatická deska, a také není zde vyplňovací černé hmoty. Výhody z toho plynoucí jsou: větší citlivost desky a zvýšená jasnost obrazu.

Vynálezce neobjasňuje však, jak se zamezí, aby barvy nesplývaly a netvořily se barvy složené.