Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Rok 1908: Předpověď útoku německých vzducholodí na USA

původně vyšlo: Lidové noviny - 1908, autor neuveden.
V dnešní době už bohužel pokládáme letecké útok za běžnou součást války. Začátkem minulého století bylo ale bombardování z letadel či vzducholodí pouze ve fázi teorií. Článek z roku 1908 vám přiblíží, jak se tehdy německých Zeppelinů báli v USA nebo Anglii.


Válka ve vzduchu.

Na konferenci v Haagu byly už ujednány mezinárodní zákony, týkající se užití vzducholodí ve válce, ač přes všechny pokusy ve Francii, v Německu a v Anglii se dnes ještě na praktické užití řiditelných balonů a létadel v bitvě mysliti nedá.

Pravíme v bitvě, neboť jako válečná pomůcka užívají se balony již od německo-francouzské války v r. 1871. V regulérní srážce dvou armád nebyl však balon dosud užit a jeho význam jako bojovné jednotky je dosud velmi nepatrný.

Není však pochyby, že konečně i tu budou hrát vzducholodi důležitou roli a to velice znepokojuje hlavně jeden stát: Anglii. Isolovanost britských ostrovů je dosti hlavním pojištěním před nepřátelskou invasí a na ochranu pobřeží stačí dosud anglické loďstvo a pobřežní baterie.

Jinak by tomu bylo, kdybychom žili již v éře vzducholodí. Tu by rázem zmizela dnešní nedobytnost Anglie a není proto divu, že za průlivem lamanžským žárlivě sleduji německé experimenty s řiditelnými balony. A Verne dnešních dnů, anglický spisovatel fantasií o budoucích věcech, proto zakončil popis příští války ve vzduchu, uveřejněný v »Pall Mall Magazine« pointou: hrůzou Angličanů před útokem s vzdušných výšin.

Wellsova počíná svou fantasii tím, že dává americké válečné loďstvo zničiti bez námahy nově zbudovaným vzdušným loďstvem německým. Pak vypravuje, jak německé vzducholodi, přeletěvše Atlantický oceán, objeví se náhle nad Novým Yorkem a v několika hodinách úplně bezbrannou americkou metropoli zničí a pokoří.

Již z dálky bylo viděti ve vzduchu blížící se vzducholodi. Nepřešly hned k útoku, seřadily se nad městem a pozorovaly. Všechny pokusy, zasáhnouti je střelbou obranných baterií neměly výsledku. Pak změnily se nahoře skupiny a náhle počal útok.

Vše bylo dílem několika minut. První oběť padla v panice na útěku přes brooklynský most. Uváznutím veškeré dopravy nastal zvláštní klid nad jindy tak rušným Novým Yorkem a tichem znělo stále mocněji vzdálené dunění dělostřelby. Byla to americká děla, jež marně se snažila venku na pahorcích zasáhnouti nepřítele, vznášejícího se ve vzduchu. Na to i střelba náhle ustala. Nadešla přestávka, vyjednávalo se.

Lidé seděli ve tmě, nadarmo pokoušeli se zjednati si telefonicky zprávy, nikdo neodpovídal. Pak náhle za všeobecného očekávání a ticha ozval se hromový praskot a na něj následoval rachot střel a temné výbuchy.

Brooklynský most je pobořen, od Navy Yardu zaznívá střelba z pušek, na Wallstreetu a u radnice vybuchují mohutné miny. Nový York nevidí a neslyší ničeho, je tma jako v pytli. Po chvíli umlká pekelný hřmot a nastává opět hrobové ticho.

Následuje dlouhá nejisti pausa očekávání. Z oken domovních zírají obyvatelé; nad nimi ve vzduchu plují tiše a bez hluku německé vzducholodi, zdají se býti zcela blízko.

V ulicích zasvitne opět elektrické světlo, hlučící davy lidu se scházejí a obyvatelstvo se dovídá, co se stalo. Byl podniknut útok a Nový York musil vztýčiti bílý prapor. Ale úřady, odhodlavše se ke kapitulaci, nepočítaly s rozčilením obyvatelstva.

Náhodou podaří se davům způsobiti, že jedna z německých vzducholodí klesne. Počíná nový boj. Na palubě německé admirálské lodi jest Angličan svědkem tohoto »vědeckého« pobíjeni. Radnice, justiční budova, pošta a řada jiných obrovských staveb na západní části Broadway je již těžce poškozena a z části již jen černou hromadou trosek.

Se vzducholodí házejí se malé lesklé předměty, padají na střechy i na dlažbu a hned zvedá se z těchto míst moře plamenů. Lid na ulicích hleděl se zachrániti v domech, je však obklopen plameny a utíká dále; je viděti padající postavy, jež zůstávají nehybně ležeti. Některé domy se kolísají a padají pak s temným rachotem. Nahoře ve vzduchu není mnoho slyšeti, jen tiché rachocení, jako když se uhlí sype do sklepa. Plameny a kouř zvedají se do výše.

Tak počalo zničení Nového Yorku. Bylo to první z velkých měst, jež musila zakusili na sobě mohutné síly, vynaložené vědeckým stoletím na vývoj válečnictví. Bylo učiněno vše, aby spousta byla co nejmenší, nebylo však možno zmocniti se města, pokud nebyl zlomen odpor.

Nejdříve podniknut útok na Broadway. V dlouhé řadě, klidně a sevřeny pluly vzducholodi nad ulicí a na zemi označovaly plameny, zříceniny a mrtvoly cestu, kterou se ve vzduchu braly. Dolejší Nový York byl jediným velkým mořem plamenů, z něhož nebylo uniknutí.

A náhle připadl anglický divák na myšlenku: Co je možno zde, nad obrovským Novým Yorkem, je možno také nad Londýnem a náš malý ostrov ve stříbrném moři pozbyl své nezranitelnosti...


Původní zdroj historického článku:
Lidové noviny - 1908, autor neuveden.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
16. září 2021


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2021 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.