Rok 1908: Neskutečný omyl lékařů, kteří při pitvě nerozeznali člověka od medvěda

Mědvěd obecný (Ursus arctos).
původ kresby: Kapesní atlas ssavců - 1908
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz.

Funus medvěda čili maďarští lékaři.

(vyšlo 17.7.1908)

Před nedávnem zastřelil hrabě Seefried, jenž nyní dlí se svou rodinou v Růžomberku, v horách medvěda. To by nebylo nic divného, neboť hrabe Seefried je známý specialista v honbě na tyto dravce a každoročně jich skolí několik.

Posledně zastřelený exemplář byl jednoroční sameček. Lebka zvířete byla vypreparována a kožešina stažena. Pracky si vzal revírník, aby je udil a zbytek hodil lesní personál do blízkého Váhu, místo co by byl mrchu, jak je to nařízeno, zakopal.

Tři dni po tom učinili chodci poblíž města příšerný nález. Ve vrboví na břehu řeky spatřili zohavený trup a ani okamžik nepochybovali o tom, že to je lidské tělo. Četnictvu i státnímu návládnictví byl nález oznámen a soudní komise ohledala naleziště i mrtvolu.

Lékaři skutečně zjistili jednomyslně, že tu jde o mrtvolu staršího muže, která ležela ve vodě asi šest týdnů.

Všeobecně se soudilo, že neznámý byl zavražděn a to pravděpodobně vojenským bajonetem — v Růžomberku leží prapor honvédů. V žaludku byly nalezeny ostružiny a kousky dřeva, z čehož se soudilo, že zavražděný — byl choromyslný.

Pohřeb.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Proto byl pohřben se všemi církevními ceremoniemi a kněz měl nad hrobem dojemnou řeč.

Když se pak nález mrtvoly v Růžomberku vybubnoval, napadlo lesníkovi, že je snad mrtvola totožná se strýčkem medvědem. Oznámil svou domněnku četnictvu, ale lékaři byli nemálo pohoršeni nad nedůvěrou v jejich odborné znalosti.

Nicméně byla mrtvola vykopána a tu se skutečně ukázalo, že zbytky nepatří druhu homo sapiens L., nýbrž druhu ursus arctos L.

Ještě dohře, že nikoho neodsoudili pro vraždu. V Maďarii je všechno možno.

Funus medvěda čili maďarští lékaři.

(pokračování příběhu, které vyšlo 22.7.1908)

V ranním listě dne 17. tm. přinesli jsme zprávu o pohřbu medvěda, jehož trup považovali maďarští lékaři za trup lidský. K zajímavé této události píší »Narodnie Novine«:

»Ružomberský medvěd vzbudil homérický smích nejen po Liptové, své užší domovině, ale po celé krajině. lnu, všeliká světýlka hodil na jisté pány. Když doktoři staženého medvěda pitvali, zvolal jeden z diváků: »Ale vždyť ten mrtvý má ocas!«

Odehnali ho, aby se nemísil do úředního jednání. Doktoři uznali trávu a seno v žaludku medvědově za — salát! Botanici první třídy! Ránu od koule hraběte Seefrieda uznali za ránu bajonetem. Medvěda dali pak pochovat na hřbitově, jak, nevíme.

Potom, když se ukázalo, že to nebyl člověk, ale stažený medvěd, dali ho vykopat a zahrabat jinde. Lidé v okolí Ružomberku se diví, proč se dr. Polgár (pravým jménem Pinkus) nehabilituje na některé universitě pro anatomii?

Jak se dovídáme, nepochovával medvěda farář, byl pochován civilně a imatrikulován. Slyšeli jsme, že historie o ružomberském zavražděném dostala se do Vídně do vysokých kruhů a tam se už osm dní smějí a smějí.

Jistý velmi vysoký pán se ptal, když se dověděl historii o ružomberském medvědu: »Kde je ten Ružomberk?« »U Černové.« pověděli mu. »Aha! Už vím!«

Poznámka redakce Bejvávalo.cz
Jméno město Ružomberok (maďarsky Rózsahegy) je v prvním článku psán s koužkem na U jako Růžomberk, ve druhém již bez kroužku jako Ružomberk. Nejde tedy o nějaký náš překlep, ale o dobovou nejasnost se správným pravopisem tohoto slovenského města.