Rok 1902: Výzkum tajemství ptačího zpěvu

Krmení holubů.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Ptačí zpěv.

Příspěvek k rozřešení otázky o zpěvu ptačím uveřejňuje W. E. Scott, kustos ornitholog. sbírky při universitě v Princetonu, N. Y., v časopise „Science“ ze dne 4. října 1901. Každý druh ptačí má svůj zvláštní zpěv, který u všech zástupců druhu celkem jest týž; avšak každý jednotlivý jedinec pojímá ve svůj zpěv tu více, tu méně něco osobního, takže znalci není nijak obtížno, aby poznal různé ptáky téhož druhu po způsobu jejich zpěvu a od sebe je rozlišil.

Každý pták zpívá jen tak, jak se tomu naučil. Zodpověděti otázku, kterak se tomu naučil, k tomu vztahují se výzkumy Scottovy. Týž vybral ze hnízda dva mladé, holé, asi 5 dní staré trupialy baltimorské (Icterus galbula), které vychoval.

Bylo o to postaráno, že zvířata neuslyšela žádného ptačího hlasu a že také nikdy člověk na blízku jich nehvízdal anebo nezpíval. Od třetího měsíce ptáci vyráželi tu a tam zvuk, jen jediný hlas, jakým se ozývají všichni divocí ptáci, jen že byl u těchto příjemnější a silnější.

Po celou zimu nezaslechnuto od nich jiného zvuku, a také tento jen zřídka kdy. V únoru ptáci se pelichali a potom počali zpívati. Zpívali vždy jen několik minut a mlčeli pak často několik duí za sebou.

Zpěv byl velmi mírný, bez hlasitého štěbotu a tu více, tu méně zajíkavý. Znenáhla ptáci zpívali častěji a déle, až v květnu zpívali po celý den; avšak zpěv jejich zněl zcela jinak nežli u divokých trupialů. Po květnu zpěv jejich byl opět řidčí.

Takto vedli sobě ptáci rok co rok; vždy v únoru počali zpívati, v květnu zpěv jejich dostoupil jaksi vrcholu, aniž pozměnil svůj ráz a aniž jen přibližně se podobal zpěvu divokých trupialů baltimorských.

K těmto dvěma ptákům přidruženi byli později čtyři mladí trupialové, tolikéž ze hnízda vybraní, kteří nezaslechli žádného zpěvu. Po krátké době tato mláďata ozývala se hlasem obou starších ptákův, a žádnému praktickému ornithologu, který slyšel těchto 6 ptáků, nebylo by napadlo, že slyší zpívati trupialy.

Z toho uzavírá Scott, že ptáci zpěvaví, kteří žijí za okolností, které vylučují napodobení zpěvu jiných ptáků, přisvojují si zvláštní zpěv, který od zpěvu druhu zcela se odchyluje.