Rok 1900: Padesáté narozeniny profesora T. G. Masaryka, v té době nenáviděného a vysmívaného

původně vyšlo: Čas - 1900, autor Jan Herben.
Dnes je prezident Masaryk často vnímán jako ikona, kterou ve své době uznával celý náš národ. Realita byla ale jiná. Tehdejší vnímání T. G. M. národem, ale také jeho nadějné vyhlídky do budoucnosti, vám ukáže článek vydaný k jeho padesátým narozeninám 7. března 1900.


Profesor Tomáš Garrigue Masaryk

Ve středu, 7. března, je tomu padesát let, co se v Hodoníně na Moravě narodil profesor dr. T. G. Masaryk.

Od roku 1882 se počíná jeho působení v Praze, nejen na universitní mládež, nýbrž na celý český národ, a nutno hned říci, že na konci tohoto století nemůže mu být stavěn po bok žádný muž, z jehož působení by se vrývaly do života národa hlubší brázdy.

Obdiv a proklínání, láska a nenávist, úcta i potupa, nejkrajnější vášně srážely za těch dvacet let kolem jeho hlavy. My ovšem náležíme k těm, kteří hledí k profesoru Masarykovi s obdivem, láskou a úctou. Které jsou toho důvody, nesnadno rázem vyjmenovat.

Vidíme jeho práci pro mládež, pro lid, pro celý národ a jsme svědky, jak na všem, co pracoval, zanechává kus své duše. Nenašli jsme u něho planých řečí, ale spíše i nejúchvatnější bývaly jen mdlým odleskem živých skutků a opravdového jednání.

Málo jest mužů, u nichž opravdovost je tak hrozná, u nichž prakse uchvacuje víc než teorie, u nichž skutky září jasněji než učení. Profesor Masaryk otvíral nám oči pro život soukromý a učil nás myslit o životě celého národa.

O jeho významu literárním, učitelském a vědeckém nechť mluví jiní, nám náleží dotknout se k tomuto dni jeho významu pro politiku národní Hlásíme se k němu jako k mistru a učiteli, pokud ovšem jsme dovedli jeho učení chápat a tlumočit je dále.

Profesor Masaryk byl první ze současných mužů a největší z nich, jenž nám vštěpoval důvěru v národ; úctu k minulosti, z níž vyšel Hus a Chelčický, a víru ve šťastnější budoucnost, naváže-li v duchu a v pravdě na tyto vůdce svůj život i svou politiku. Ne víru v chytrost, v násilí a loupež, nýbrž víru, že největší síla a pomoc, které si český národ může získat v politice, prýští ze zachovávání spravedlnosti k sobě i k jiným.

On musil vybojovat hned v první srážce se starým světem přesvědčení, že lež nikomu neprospěje, ani národu, a že nejen konec, nýbrž i počátek všech národních věcí musí být mravný. On nás učil, že Čech má být svým typem mezi národy, svérázným, a když všechno lidstvo spěje k čistému lidství, že Čech má přispívat svým způsobem k jeho zdokonalení.

Realism profesora Masaryka je pokusem o českou filosofii, o český názor na svět. Proto dal profesor Masaryk pojmu vlastenectví nový obsah. A ovšem, vlastenectví založenému na mravních zásadách a na vědeckém poznání nemohlo se rozumět v národě, kde je vlastenčení dosud náhražkou za občanské úhounosti a nectnosti. Mohl být v českém národě hlupák i lhář, vyděrač i zpustlec, ale byl vlastenec. Vykoupil se vlasteneckými odpustky...

Příliš nové a prudké byly údery Masarykova ducha do českého světa. Jako bouře vpadlo a rozburácelo se cosi v českém vzduchu, očišťovalo vzduch a vybíjelo se v blescích a hromech. Staří lidé se nemohou dosud probrat ke klidnému přemýšlení a starý svět je dosud ohrožen. Odtud zuřivost všech národních kněží proti rušiteli pokoje, jakmile sáhl na Rukopisy, na dějiny, na náboženství, na vědu, na politiku...

Žádná však fakta, která bychom uvedli, nejsou dostatečná, aby byl pochopen vliv profesora Masaryka na naši společnost. Jeho vliv se neměří fakty, nýbrž vyzařuje z osoby. Ušlechtilost povahy odzbrojovala dosud vždy i nepřátele, když ji z blízka poznali.

Prostota, veselá mysl, přímost, odpouštění, dobročinnost až k sebezapření a zvláště dobrotivá neopatrnost vůči chytrákům — to sálá z Masarykovy bytosti a lidé se stávají bezděky v jeho blízkosti lepšími.

Takový muž by byl schopen založit nejen politickou stranu, nýbrž i nové náboženství. Doba proroků nezanikla, a náš rozdrásaný věk volá po uzdravení, žízní a otvírá vyprahlá ústa po spasné krůpěji a po osvobozujícím slovu. Ovšem, proroci nebývají vítáni ve své vlasti. Násilí a surovost dovedly také opravdu stavět po desítiletí hráz působení profesora Masaryka. Litujeme toho. Podezřívání dovedlo tisícům lidí vnuknout pochybnosti. Stydíme se za to. Neronové dovedli rozvášněné zástupy přesvědčit, že křesťané jsou zločinci, a hořící pochodně planuly k nebesům.

Ale jak budoucnost soudila o Neronech a křesťanech! A toho uznání se dočká od nedaleké budoucnosti i profesor Masaryk. V národě vzkříšeném, zdravém a mohutném budou velebit s palmami v rukou jeho jméno, s pýchou a štěstím budou se hlásit k tomu, že jeho kolébka stála v národě českém.


Původní zdroj historického článku:
Čas - 1900, autor Jan Herben.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
7. března 2022


Diskuze k článku „Rok 1900: Padesáté narozeniny profesora T. G. Masaryka, v té době nenáviděného a vysmívaného“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.