Rok 1899: Proč si okradený Angličan v Praze ještě málem vysloužil výprask?

Nádraží Františka Josefa v Praze.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Roztržitý Angličan.

Minulý pitek došlo v Praze na nádraží Františka Josefa k velmi rozčilující scéně, které na konec všichni účastníci museli se zasmáti.

Po peronu procházela se společnost asi pěti pánů, mezi nimi továrník hudebních nástrojů Karel Šámal. Společnost chystala se vstoupiti do vídeňského rychlíku.

Náhle byla zastavena policejním strážníkem, který prohlásil, že nikdo nesmí odejeti, poněvadž prý cizinci, Angličanovi, ztratila se peněženka, o níž on myslí, že snad některý z pěti pánů by ji měl.

Rozumí se samo sebou, že naše společnost byla nemálo uražena a rozhořčena. Angličan podroben výslechu. V lámané němčině vypravoval, že peněženka jeho byla barvy šedé, malá a kolik asi peněz v ní zbylo, když zaplatil si cestu do Vídně.

Strážník jal se prohlížeti přítomné pány, ale rozumí se, že ničeho nenašel. A tu ku podivu všech střeštěný Angličan vykřikl: v jedné ruce držel lístek na dráhu, ve druhé svíral svou „ztracenou“ peněženku. Sám nevěděl, že v ruce drží, co za ztracené pokládal!

Nařčení páni byli tak rozhněváni, že by byl nervosní a zapomětlivý „Angličan“ nebyl ušel výprasku, kdyby strážník se ho nebyl zastal. „Pánové, odpusťte mu, je cizinec.“

„Angličan“ ovšem co nejrychleji zmizel ve svém voze, pohrůžky holemi a deštníky byly mu dojista nepříjemné.