Rok 1897: Jak se za bouřky chránit před úderem blesku

rubrika: historické články / životní prostředí, příroda a zemědělství, původně vyšlo: Přírodozpyt pro měšťanské školy - 1897, autor Mikuláš Hofmann a Emanuel Leminger.
Patříte mezi lidi, kteří si každou bouřku doslova užívají, nebo z ní naopak máte strach? Historický text z roku 1897 vám prozradí skutečné nebezpečí bouřky, doporučí vám nejlepší způsob obrany před zásahem blesku ve volné přírodě a vysvětlí princip fungování hromosvodu.
Následující text pochází z roku 1897

Jak lze blesku se uchrániti?

Znajíce okolnosti, jimiž se udeření blesku usnadňuje, dovedeme zajisté nebezpečí tomu pokud možno se vyhnouti.

Stihne-li nás bouřka mimo obydlí, nehledejme útulku proti dešti ani pod osamoceným stromem, ani pod skalou, ani v kupě obilí nebo sena; nezdržujme se na blízku vody a zvířat. Jsouce v širé pláni přetrvejme přes bouřku ležíce, neboť stojíce mohli bychom blesk přivábiti, jsouce jediným vynikajícím předmětem.

Nechtějme útěkem se spasiti, neboť prudkým během by se tělo naše zpotilo a tím by se stalo dobrým vodičem elektřiny. Odložme velké předměty kovové (kosy, rýče a pod.), které s sebou neseme.

— Dlíme-li za bouřky ve světnici, nestavme se ke kamnům, neboť saze i kouř z komína vystupující jsou dobře vodivy; zvláště se varujme kamen železných a vůbec větších předmětů kovových; nechtějme okna i dvéře těsně uzavírati, neboť by udeřením blesku do místnosti té mohlo nám nastati nebezpečí udušení působením plynů a par dusivých, které bleskem se tvoří.

Uvážíme-li, že poškození života nebo majetku lidského bleskem se stává dosti zřídka, upustíme zajisté od nezřízené bázně, ba spíše budeme za bouřky se podivovati vznešenosti a velikoleposti tohoto zjevu přírodního.

Kdežto člověk se muže před bleskem ukrýti, musí se ochrana předmětů nehybných nebo rozsáhlých (budov, lodí a pod.) díti spůsobem jiným: blesku se dává dobrým vodičem směr stranou od oněch předmětů hluboko do země; současně pak se věc upravuje tak, že blesk se může po případě rozštěpit i na četné drobné jiskérky (jako při záři Eliášově), aby se stal neškodným.

Na vrchol budovy, již chceme ochrániti, postaví se tyč železná AB, vysoko vzhůru čnějící, nahoře zahrocená; od jejího konce dolejšího se vede tlustý drát měděný (nebo lépe provaz z tenčích drátů upletený) BCD hluboko do země na místo vlhké a tam se velkou deskou měděnou D ukončuje.

Přístroj takový slově bleskosvod. Hrot bleskosvodu bývá pozlacen, aby zůstal stále dobře vodivým. Bleskosvodem jest vůkol tyče chráněn okres o poloměru rovném dvojnásobné délce tyče.

Zřízení bleskosvodu k ochraně budovy navrhoval poprvé Franklin; avšak první bleskosvod zřídil Prokop Diviš r. 1754. nedaleko obydlí svého v Příměticích na Moravě, neznaje návrhu Franklinova.


Původní zdroj historického článku:
Přírodozpyt pro měšťanské školy - 1897, autor Mikuláš Hofmann a Emanuel Leminger.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
12. května 2021


Diskuze k článku „Rok 1897: Jak se za bouřky chránit před úderem blesku“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.