Naše projekty:   Obchod.Bejvávalo.cz  —  originální samolepky na stěnu Pieris.cz  —  magazín Příroda.cz  —  efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Rok 1895: Jak kdysi fungovalo zásobování Prahy mlékem a kdo na něm nejvíc vydělával?

původně vyšlo: Národní listy - 1895, autor Ščk.
Máte rádi čerstvé mléko? Článek z roku 1895 vám nabízí zajímavý pohled do minulosti, ukazující jak tehdy v Praze bez pomoci moderní techniky fungovalo zásobování celého města mlékem i kdo na distribuci mléka nejvíce zbohatl.


Slovo k otázce: Jak opatřovati Prahu mlékem?

Nedávno jsem četl v denních listech zprávu, že jistý nájemce velkostatku v okolí Prahy hodlá na král. louce u Smíchova zříditi parní mlékárnu v rozměrech velmi značných.

Vzhledem k opatřováni Prahy zdravým mlékem nutno je schvalovali úplné způsob, jakým závody podobné zařízené svoje výrobky přizpůsobují a dodávají jednotlivcům nebo svým skladům; jest to zajisté značný pokrok oproti způsobu, jak věc dříve se prováděla a dosud ještě namnoze se provádí, t. j. rozvážení mléka v putnách mlékařkami na vozíkách tažených koněm nebo dvěma psy!

Mlékařky tyto mají při prodeji mléka největší práci s tím, aby kverláním dodaly mléku příjemnějšího vzhledu. Této manipulace si mnohý asi dobře všímá, chodí-li kolem takové mlékařky — stojíť kolem ni mnohdy veliká kupa osob a čekají, až kverlačka vykoná svoji úlohu, aby si drahocennou, takto upravenou věc odnesly domů!

V prázdných pak putnách — bylo to již mnohokráte opakováno při různých příležitostech — vozívaji se často pokrmy různým čtvernožcům doma krmeným anebo je-li pes tahounem, který mléko do města dopravuje, tedy na zpáteční cestě jsou mnohdy putny schránkou všelijaké »psí« potravy.

Tento způsob dodávání mléka jest tedy v mnohém ohledu nedostatečný a vzhledem k zásadám zdravotnickým dlužno zřizování moderních mlékařských závodů co nejúčinněji podporovati.

Veřejnost naše pražská má nyní již dosti porozumění pro tato zařízení; čím pak více bude vnikati v širší obecenstvo vědomost zásad hygienických, tím budou hledanější výrobky, mající ráz zdravoty at již skutečnou svou hodnotou či reklamou nabytý.

V jednom směru však valné na nás dolehají obavy a sice specielně v české Praze v ohledu národohospodářském.

Ještě před několika lety byly jedinými sprostředkovateli mezi přímými výrobci mléka, t. j. našimi rolnickými statky a konsumenty pražskými, mlékařky — lidé tedy znašeho lidu! S nepatrnými výdělky prodávaly mléko, po případě produkty jeho přímo spotřebovatelům, jenom částečně překupníkům, tak že zisk třeba nepatrný zůstával v rukách rolníka a těchto mlékařek.

Nyní však skupují mléko jednotlivci, kteří sami vlastního kravařstva nemají, od sousedních rolníků, velkých statků atp. za ceny ovšem nízké a skorem bez veškeré další přípravy naplňují jím svoje přislušné nádoby a rozesílají je konsumentům, za ceny nepoměrně veliké je prodávajíce.

A ta jest na pováženou, že ústavy tyto jsou skorem všechny v cizích rukách a plyne tedy užitek do cizích kapes zrovna z nejvlastnějšího výrobku statku — ze mléka. Jest ku podivu, že kolem Prahy nikoho není mezi rolnictvem, kdo by zorganisoval družstvo, kteréž by z celého širého okolí mléko soustřeďovalo, přizpůsobilo požadavkům zdravotním a dodávalo přímo dodavatelům nebo do skladů!

Což pak není skutečné nikoho, kdo by práci tu na sebe vzal a získal si tím nejen vděk nás Pražanův, ale i zajistil si též zásluhu o zachování národního jmění českému malému statku? V nynější době hospodářské tísně, kdy se musí hospodařiti s každým stéblem slámy, zajisté by se sestavilo družstvo mlékařské, kteréž by mělo třeba v Praze ústřední řízení a mlékárny v místech se železničními stanicemi po okolí, do nichž by se z příslušných okrsků mléko stahovalo a odtud dopravovalo do Prahy k dalšímu zpeněžení.

Takové české selské družstvo na opatřování král. hlav. města Prahy mlékem by mohlo s úplnou jistotou spolehati se na největší přízeň Pražanů, kteří jistě dají přednost českému rolníku před lidmi z ciziny přišedšími, stavícími se proti našim snahám!

Kéž se tedy najde jen brzo nějaký organisátor selského mlékařského družstva! O kapitál jisté nebude při dnešní náladě nouze.


Původní zdroj historického článku:
Národní listy - 1895, autor Ščk.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
1. března 2021


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2021 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.