Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Rok 1890: Epidemie ustupuje, ale úmrtnost je stále vysoká

původně vyšlo: Národní listy - 1890, autor neuveden.
Nejrůznější epidemie chřipky sužovaly svět od pradávna. Článek z roku 1890 vás seznámí s průběhem chřipkové epidemie v tomto roce včetně zajímavého srovnání se starší epidemií chřipky, která u nás probíhala v letech 1832 a 1833.


Chřipky v Praze ubývá čím dále tím utěšeněji.

Nových onemocnění bylo úřadně hlášeno dne 17. ledna 9, dne 18. t. m. 7 a dne 19. t. m. 3, za sobotu a neděli onemocnělo v Praze na chřipku celkem 19 osob, počet to poměrně již nepatrný.

S připočtěním nových případů hlášeno bylo včera celkem 150 nemocných, jichž jest z dřívějších dnů celkem 131, mezi nimiž z vojenské posádky 26 a z nemocnice milosrdných sester pod Petřínem 57. Nejkrutěji řádila chřipka v této nemocnici, kde značný počet ošetřovaných osob plicními neduhy zahynul.

Úmrtnost v Praze i v předměstích jest stále veliká. Tolik pohřbů jako nyní nebylo v Praze ode dávna. Pohřební vozy nedostačují, nejeden pohřeb musel býti za tou příčinou o jeden den odročen.


Zajímavá jest úřadní zpráva o chřipce, která r. 1832 v kraji chrudimském se objevila a pak po celých Čechách se rozšířila.

V chrudimském kraji zachvátila tehdy 63 obcí a 1556 osob, z nichž 1294 se uzdravilo, 190 zemřelo a koncem roku zůstalo 72 v lékařském ošetřování. Chřipka vypukla tehdy po choleře. Rok 1833 byl vlhký a chladný.

Chřipka se neobyčejně rychle rozšířila, v květnu dosáhla svého vrchole, tak že takřka dvě třetiny obyvatelstva byly jí stiženy. Úmrtnost byla jako nyní malá. Tehdejší c. k. městský a policejní okresní lékař v Praze dr. K. V. Kahlert uvádí ve své zprávě z roku 1833, že měsíc duben byl tak sychravě studený, že podobné povětrnosti není pamětníků.

V Praze nebylo tehdy takřka ani jediné osoby chřipkou nestižené. Vojáci i strážnici byli náhle na stráži stiženi horečkou. Někteří nemocní zachváceni byli krvácením nosu, silným kašlem a dávením, i velikou žízní; silní lidé byli chřipkou prudčeji zachváceni, než lidé slabší.

Ačkoliv v květnu nastala teplejší povětrnost, zuřila pandemie na dále. Měla na mnoze v zápětí zánět plic a ledvin, někteří nemocni stěžovali si na velikou palčlivost v žaludku, na bolest ve střevách atd. Nejhorší následky měla chřipka pro osoby, které již nějakou chorobou plícní trpěly. Nemoc trvala až do listopadu, kdy teprve zúplna vymizela.

Dvorní rada prof. dr. Nothnagel ve Vídni pronáší se o letošní chřipce takto : Kromě horečky pozorováno ochuravění dýchacích orgánů i čivů. Nemocní nemohli usnouti, stýskali si na prudké bolesti v hlavě a v kříži.

Chřipka sama o sobě není nebezpečna, většina nemocných záhy se uzdraví. Největší nebezpečí hrozí osobám na plíce chorobným, ačkoli choroba plic nikterak s chřipkou nesouvisí. Zvláštního léku proti chřipce dosud není, lékaři mohou pouze jednotlivé příznaky mírniti.


Původní zdroj historického článku:
Národní listy - 1890, autor neuveden.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
25. ledna 2021


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2021 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.