Rok 1888: Zapomenuté citáty a vtipy o politice, které vás pobaví i dnes

původně vyšlo: Veselý anekdotář - 1888, autor Hugon Wunsch.
Myslíte, že se dnešní politici chovají jinak, než jejich dávní předchůdci před více jak sto třiceti lety? Nebo že se od té doby nějak změnil pohled běžných lidí na politiku? Historický článek z roku 1888 vám na řadě zajímavých citátů a vtipů ukáže, že doba se mění, ale politici jsou stále stejní.


Vtipy o politice.

Čím jest politika? Prostředkem k dosažení výnosného místa.
»Henry Fielding«

❋ ❋ ❋

V politice jest to jako v přírodě: nejhloupější hovádko křičí nejvíce.
»S. C. L.«

❋ ❋ ❋

Politika. „Ženo!“ zvolal konečně rozhorlený muž, když proti němu s tchyní pikle kula, „když už nemůžeš pomáhati mně, tož tě ve válce s tchyni zavazuji aspoň ku přátelské neutralitě!“
»H. L.«

❋ ❋ ❋

V politice stává se, že něco zmizí dříve než se to rozvine.
»V. Hugo.«

❋ ❋ ❋

Politika rozhodnosti podobá se kožichu: když nás mrazí, rádi se ho chápeme, sotva že ale ukáže se nějaký slunečný paprsek, ihned kožich odkládáme.
»H. L.«

❋ ❋ ❋

Také politika. Příštipkář, aby pozlobil ženu, zpíval a opakoval neustále z jedné písničky tyto verše: „Král pravil ku své královně, královna králi řekla —“. Jeho žena nemohla toho již poslouchat i řekla ševci: „No tak, co pravil král té královně a co řekla královna tomu králi?“ „Na mou milou,“ odpovídá příštipkář, „ať si řekli co chtěli, já se do politiky nepletu.“

❋ ❋ ❋

A.: Nevíš, co je to ta „politika abstinence“? — B.: Vím: nedává-li se oběd na stůl, dokud je informator ještě v pokoji.
»H. L.«

❋ ❋ ❋

Politický vězeň. A.: Se mnou, holenku, musíš mluvit s rešpektem: já jsem vězeň politický. B.: Ty?!? A.: Ovšem! Já totiž šel na braní s politikou: napřed jsem žebral.
»H.L.«

❋ ❋ ❋

Politické strany. Přítel: Co pak se ti stalo, že ti otekla tak silné tvář? Opuchlý: Tu vidíš následky těch našich bojů! — Já řku: „Ženo, my nejsme nic jináč proti sobě, než-li jako dvě strany politické! Děj se co děj, jedna musí padnout!“ A ona „jedna“ padla — a jaká! Až se mi v očích zablejsklo!

❋ ❋ ❋

Jistý muž, jenž chtěl vypátrati, k jakému povolání by se nejlépe hodil jeho malý synek, uzavřel jej v pokoji s biblí, jablkem a dolarovou bankovkou. Jestliže by při svém návratu shledal, že hoch čte v bibli, chtěl z něho učiniti kněze, kdyby jedl jablko, měl se státi farmářem a kdyby se zajímal o peníze, měl z něho býti bankéř. Když otec vstoupil do pokoje, shledal, že hoch sedí na bibli, má dolar v kapse a že jablko jest snědené. Na to určil otec hocha pro dráhu — politickou.

❋ ❋ ❋

Čitím hluboko, že tak zvaná činnost politická je pustá a ničemná u porovnání s prací učenou.
»Feurbach.«

❋ ❋ ❋

V lázeňských místech zachází osud se společností jako s kartami: zamíchá všecko dohromady, spodka, svrška, krále atd. Lidé se seznamují, neb co mají dělati? A tak sedí za pěkného deštivého počasí pod verandou pospolu hrabě X., hraběnka X. s dvěma malými synky, obchodník s vlnou Z., dva herci, hospodářský úřadník C., redaktor D., lékař E., potom zeman Zebulon a jeden divoký poeta.

Musejí se pustiti do rozhovoru, neboť déšt nepustí je nikam. Hospodářský úřadník C. započne lamentaci o zlé úrodě. Vymrzla prý té zimy pšenice i řepka. Divoký poeta vskočí mu do řeči, aby také něco pověděl: „Divná věc, že přece oves nevyhynul té zimy!“ Hospodářský úřadník změří jej od hlavy do paty strašným pohledem. „Oves? V zimě?“ A je konec všelikému diškursu.

Tu začne obchodník Z., jak špatně jde prý teď vlna! Jeden z herců nemůže se zdržeti, aby neukázal, že i on tomu rozumí, i učiní následující poznámku: „Zvláštní, že jen kozí vlna má tak dobrou cenu; myslím Zigayu.“ Obchodník vyvalí oči: „Zigayu? Kozí vlnu?“ A nemá více chuti k rozmlouvání.

Hrabě X. chce věc napravit a aby pomohl pánu od divadla z rozpaků, zeptá se, ve kterých prý operách ob čas zpívá? Tento však jest dramatický herec, a hrozně se durdí pro tuto otázku. Na štěstí žene se právě tady čtverospřež pana hraběte a vzbuzuje všeobecnou pozornost: utěšené plnokrevné koně! Hrabě obrátí se ke mně, co říkám prý jeho koním? Já mu chci něco velice pochlebného říci i pravím: „Není-li pravda, jsou to jen klisny.“ Hrabě koukne v bok, shodí cvikr a je po rozmluvě.

Redaktor B., aby napravil moji chybu, začne se dvořiti hraběnce a vychvalovati před ní nepřítomného bratra jejího, s kterým hraběnka — jak všeobecně známo — již ode dávna vede proces. Společnice hraběnčina chce hovor z nepravé cesty dostati i převede rozmluvu na pole literární. Ptá se redaktora, když ho není doma, kdo prý tiskne jeho časopis?

Tu zas jeden sedlák chytí lékaře a začne mu odkrývati svou sběhlosť v lékařských vědách, on prý mu vysvětlí, proč je ve zdejší kyselé vodě taky železo. Je v ní něco magnesia a magnet přitahuje prý k sobě železo z povětří. Lékaři zůstane stát rozum při tomto vynálezu. Už by byl zase zanikl skrovný potůček rozhovoru v písku, kdyby se nebyl obchodník zeptal hraběnky: „Pravda, mladí páni jsou dvojčátka?* „Ano, dvojčátka.“ „A oba jsou vaše, milosti?“

Opět jsme u konce. Teď chce hrabě se mnou zapřísti rozmluvu. „Vy píšete v hexametrech, nebo snad v penta-metrech?“ Ahá! To byla revanche za klisnu. A tak se zatrháváme, kdykoliv se rozběhneme a nemůžeme z místa.

Až konečně vytrhne nás z bryndy zeman pan Zebulon: začne politisovati. V politice jsme všichni doma; není tu nezkušeného rozumu, není nesmělého hlasu; mluví do toho hrabě, hraběnka, sedlák, obchodník, lékař, redaktor i poeta; mluví nás i šest najednou a přece si rozumíme.
»Z Jokaie.«

❋ ❋ ❋

Když James Knox-Polk, bývalý president Spojených států severoamerických (nar. r. 1795 v sev. Karolíně, zemřel r. 1849 v Nashville) ze své služby byl propuštěn a do své vlasti se vrátil, zvolal: „Děkuji ti, Bože, že nejsem více služebníkem lidu, nýbrž že jsem zase svým vlastním pánem.“
»A. J.«


Původní zdroj historického článku:
Veselý anekdotář - 1888, autor Hugon Wunsch.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
31. března 2022


Diskuze k článku „Rok 1888: Zapomenuté citáty a vtipy o politice, které vás pobaví i dnes“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.