Recept na domácí chléb z roku 1883 a popis rozdílů mezi různými druhy chleba

původně vyšlo: Česká kuchařka - 1883, autorka Hanna Dumková.
Milujete chuť a vůni čerstvého chleba? Víte, kdy se při zadělávání těsta na chléb používá kvásek a kdy droždí? Článek z roku 1883 vám nabízí osvědčený recept, podle kterého se chléb pekl už za časů našich praprababiček. Navíc se dozvíte o rozdílech mezi žitným, pšeničným a dalšími druhy chleba.


Pečení chleba.

Chléb je nejdůležitější potravina a nikdy se nepřejí, ku každému jídlu chutný je krajíček dobrého chleba.

Slabý žaludek stráví spíše pšeničný chléb, pracovitému člověku je zase milejší žitný chléb.

Žitný chléb — ne čerstvě upečený — je nejživnější a nejzdravější pokrm, mnohem chutnější nežli chléb pšeničný. Mimo pšeničného a žitného (rýž.) chleba, dělá se chléb s přídavkem mouky ječné, ovesné, pohankové, kukuřicové a rejžové (Reis).

Taktéž přidává se do žitné neb pšeničné mouky hrachová neb bobová mouka, čímž stává se chléb těžký, méně chutný a méně záživný.

Ječný chléb je těžký a velmi rychle vysýchá; ovesný chléb, který v horách, pak v Norvežsku, Švédsku a Skotsku mnoho pekou, je velmi černý, křehký a dosti trpký.

Chléb z rejže (Reismehl) špatně kyne, ostane seděti, jen s pšeničnou moukou smíchaný poskytuje dosti výživné a vykynuté pečivo.

Kukuřicové chleby zasládají; dokud jsou čerstvé, mohou se jisti, ale brzo tvrdnou a vysychají.

Chlebová mouka zadělává se kváskem, bílý chléb pšeničný droždím.

Mouka se proseje, v teplé místnosti vlažnou vodou a kváskem zadělá a patřičně osolí.

Rozumí se samo sebou, že díže a všeliké nádobí, které k pečení chleba potřebujeme, musí býti úplně čisté, mouka vyhřatá, nikdy studená.

Kvásek (zakysání těsta) upravuje se 10—12 hodin před děláním a pečením chleba: vezme se asi třetina mouky, z které chléb má býti pečen a tato se zadělá, osolí.

Na pět kilogramů mouky počítá se 2—3 litry vody, v letě 21—22° R. v zimě 24° R. vyhřáté.

K zadělání upotřebí se polovička až tři čtvrti potřebné vody, kdežto zbytku až k hnětení a propracování těsta se užije.

Dokonale propracované a smíchané těsto pokryje se v díži, blíže kamen postavené, vyhřatými šaty (prostěradly), a nechá do rána státi.

Časně ráno zkynuté těsto se prohněte se zbylou ještě moukou, přidá se ještě dle potřeby vlažné vody, vše poznovu kotníky dokonale se propracuje, uplácá, vrchem moukou posype, teplým prostěradlem přikryje a poznovu asi l½ hodiny kynouti nechává.

Potom dělají se bochníky bud oblé neb podlouhlé, dávají se na ošatky slaměné, opět teplými přikrývkami se pokryjí, načež do dokonale vytopené pece chlebové pozorné se dají a aspoň dvě hodiny dobře vypekou.

Aby chléb dostal pevnou lesklou kůru, potře se vrchem vodou, než se dá do pece, jakož i v této dle potřeby vrchem vodou se potírá.


Původní zdroj historického článku:
Česká kuchařka - 1883, autorka Hanna Dumková.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
4. března 2022


Diskuze k článku „Recept na domácí chléb z roku 1883 a popis rozdílů mezi různými druhy chleba“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.