Proč Thomas Alva Edison označil Prahu za „bizarní polské město“?

Edison v Praze.

Slavný Edison, hrdina práce, muž, jehož jméno s vděčností vyslovuje a bude vyslovovali celý svět, je mrtev. Tím více vzpomínek rojí se nyní z jeho života, vzpomínek, snažících se zachovali i budoucnosti osobní životnost vynálezce, jehož genius tak skvělým způsobem razil cestu lidskému pokroku. Také Praha může přispěti svou vzpomínkou na velikého mrtvého, jenž kdysi byl hostem v jejích zdech.

Bylo to v polovině září r. 1911, kdy slavný Američan, tehdy již muž téměř 65letý, přijel k večeru z Brna do Prahy autem se svou druhou choti pí. Minnou, s 20letou dcerou Magdalenou a 13letým synem Karlem. Přijel do Prahy cestou velmi zemdlen, tím spíše, že šofér za jízdy zbloudil a teprve po menších, štěrkovaných silnicích se dostal na silnici hlavní.

V Praze ubytoval se Edison v hotelu „U saského dvora“. V průvodu gen. ředitele dr. Kolbena, svého spolupracovníka a přítele, zavítal do kavárny „Edison“ na Příkopech, v pátek 15. září navštívil pak provázen americkým konsulem staroměstskou radnici, při jejíž prohlídce zvláště se těšily jeho zájmu známé obrazy Brožíkovy; na pamět této své návštěvy zapsal se Edison v pamětní knize a přijal publikace o Praze.

Slavný vynálezce rozhovořil se za svého pobytu v Praze také o dojmech, jimž naň působilo hlavní město českého království, a pověděl leccos i o sobě. „Národní Listy“ ve svém večerním vydání z 15. září takto zaznamenávají úryvky z rozhovoru s Edisonem:

„V pozdních hodinách večerních, kdy v Praze burácela houře, ochotně svolil Edison k interviewu. Slavný vynálezce jest značně nedoslýchavý, dála se tedy rozmluva velmi obtížně. Přes své stáří má vzezření mladistvé. Tomáš Edison vyprávěl, že je po prvé v Praze. „Pokud jsem mohl z automobilu pozorovat, je Praha městem bizarrním, starožitným. Praha jest asi polským městem?“

Vynálezci dostalo se příslušného upozornění, že Praha jest hlavním městem království Českého. Na to se rozpomínal, přitakal a odvětil, že si dnes důkladněji město prohlédne, zejména že navštíví starožitnou radnici...

Rozmluva další týkala se zemědělsví, nařež přešla k osobním vlastnostem vynálezce. Prohlásil, že zprávy o jeho puritánském způsobu života jsou velice přehnány. „Jsem ovšem antialkoholik, jen včera udělal jsem výjimku v Brně, kde jsem vypil sklenici piva. Jím velice málo. Od snídaně počínaje až do večeře nevezmu do úst žádného pokrmu. Dále spím jen 5 neb 6 hodin. Přílišným spaním a jídlem hubí se většina lidí. Chci býti stár 150 let“ — dodával učenec s úsměvem — „ne jako můj otec pouze 102. Všichni lidé mohou býti velice staří, žijí-li správně. Člověk nesmí se příliš oddávali bolestem a starostem. A pak především: práce nás udržuje při životě“.

Edison chtěl tedy přežiti sto let. Jeho přání zůstalo nesplněno. Houževnatě bojoval s dorážející smrtí, ale nezvítězil. Podlehl, vyplniv však přes to cele svůj život prací, zasvěcenou všemu lidstvu.