Proč každé máslo chutná jinak? Může za to krmivo

rubrika: historické články / recepty, vaření a jídlo, původně vyšlo: Česká hospodyně 1903, autor neuveden.
V obchodech se dají koupit desítky různých druhů másel. Kromě toho, že se liší cenou, je u nich často rozdíl jak v chuti, tak i v roztíratelnosti. Velký podíl na tom má krmení, které krávy dostávají. Podrobnosti o vlivu krmiva pro dojnice na kvalitu másla vám prozradí článek z roku 1903.
Následující text pochází z roku 1903

Vliv různých krmiv na máslo.

Seno luční, jetelové, vojtěškové jakož i seno ze všech sladkých travin skytne máslo bezvadné, normální.

Zelená řepka, zelí a pod. dodávají máslu chuť zelnou. Chřást řepový poskytuje máslo tvrdé; po natí řepy bílé a vodnice máslo nepříjemně zapáchá.

Ostatní jakákoli píce zelená dá máslo normální. Po naloženém chřástu jest máslo normální, ale krávy rády zmetávají.

Sláma pšeničná, žitná a ječná v nevelkých dávkách dá máslo normální, bílé a tuhé.

Sláma ovesná, je-li zdravá t. j. není-li stuchlá, nýbrž má-li svou pravidelnou vůni připomínající čerstvě pečený chléb, jest aspoň zrovna tak dobrá, jako sláma ječná stejné jakosti.

Úhrabky a šešule i s lusky jsou bez vlivu na máslo.

Hlízy a bulvy: syrové brambory činí máslo tvrdým. Brambory vařené tuto chybu zmenšují, ale ku krmení krav se méně odporučují a lépe zužitkují se prasaty.

Řepa krmná až do dávky 12 kg na kus (as 500 kg těžký) jsou bez zvláštního vlivu na jakost másla, krmíi se ji více, snadno dostává máslo po ní příchut; působí na zdravotní stav zvířat příznivě jako na dojnost.

Po tuřínu (bílé řepě) má máslo odpornou chuť a proto se nemá dojnicemi skrmiti, kde na jakosti másla záleží; není-li jiného krmiva, smí se do množství 7 kg denně skrmiti s krmivy jadrnými a dobrým senem.

Zrní a plody. Všecky obilniny na jakost másla příznivě působí. Oves působí mimo to příznivě na dojnost.

Po vikvi jest máslo hořké, tvrdé, špatné chuti a dojnost někdy se i zmenšuje.

Hrách působí bezvadně a rovněž jest dobré máslo i po bobu koňském.

Průmyslové odpadky. Řízky v mírné dávce krmeny dají máslo normální. Bramborové výpalky a výpalky žitné nesmí se skrmovati ve velkých dávkách; jinak máslu neublíží. Po mlátě a květu sladovém jest máslo výborné.

U pokrutin jest třeba především k tomu přihlížeti, aby nebyly zkaženy a aby nebyly falšovány. Pokrutiny řepkové možno krmiti až do 1 kg na kus, jsou dobrým krmivem; krmí-li se jich více, jest máslo měkké a též hořké. Pokrutiny řepkové musí se krmiti suché, nejlépe jimi píci posypati, neboť s vodou vyvinují ostrý olej hořčičný, jenž zažívací ústrojí dráždí.

Pokrutiny lněné dávají normální, ale tvrdé máslo, a mají se také suché skrmovati.

Pokrutiny z podzemnice olejně dávají dobré máslo, jsou dobrým krmivem a mléko po nich je dobré pro děti.

Pokrutiny palmové způsobují máslo normální a tvrdé; po kokosových pokrutinách máslo této vady nemá.

Pokrutiny ze semen bavlníku dávají máslo normální, nesmí se jich ale více kus skrmiti nežli 1 kg. Moučka masová v malých dávkách jest na máslo bez vlivu.


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně 1903, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
31. července 2020


Diskuze k článku „Proč každé máslo chutná jinak? Může za to krmivo“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.