Poranění anilinovými tužkami.
Několik autorů (Wilmouth, Iselin, Jerusalem atd.) upozorňuje, jak nebezpečným může se státi jednoduché poranění anilinovou (inkoustovou) tužkou, jejíž hrot se ulomí a zůstane tkvěli v živé tkáni.
Anilin mění a rozpouští se šťavami organismu, působí znenáhla jako mohutné leptadlo, rozrušuje a nekrotisuje okolní tkáně. Až 10 dnů po poranění nemusí být patrny žádné chorobné lokální příznaky. Pak vzniká ohraničené zduření, kůže nad ním je temně modře neb fialově zbarvena. Bolest téměř chybí. Později se tkáň rozpadá, tvoří se nekrotický, aseptický vřed, těžko hojitelný.
Nejlepší therapií je podle zmíněných autorů chirurgický zákrok, pečlivé odstranění nožem veškerých částí nekrotických a zbarvených. Onemocnění zůstává většinou lokální, ačkoliv v některých případech pozorovány i lehké symptomy celkové intoxikace: únava, bolesti hlavy, nechuť k jídlu, ba i mírný stupeň žloutenky.
Nedoporučují se pokusy o odstranění ulomené špičky, na příklad pincetou; dochází při tom lehko k rozdrcení anilinové hmoty a nekrotická její účinnost je tím větší. O vážnosti podobných poranění svědčí případy, kde bylo nutno provésti amputace celých prstů. Také na spojivku oční může býti anilinová hmota přenesena, na příklad neomytým prstem po neopatrném ořezávání tužky.
Není-li zavčas provedeno vypláchnutí, objeví se rovněž místní příznaky rozličné síly. Vnikne-li čistý anilin do těla, tu na rozdíl od tužkové hmoty neuplatní se místní, tkáňové změny, nýbrž nastává celková otrava.
Anilin působí tu jako krevní a nervový jed. Barvivo krevní mění ve sloučeninu neschopnou přenášeli kyslík, odtud pochází příznaky vnitřního dušení. Účinkem na nervový systém podmíněny jsou jednak vrušení, křeče, jednak vyčerpanost a příznaky průvodní.
témata článku:
Diskuze k článku „Pozor na nebezpečné pastelky, kreslení může skončit amputací prstů“