Pondělní zlý sen našich prababiček: Jak v roce 1916 probíhalo velké prádlo?

rubrika: historické články / rodina, móda a životní styl, původně vyšlo: Kniha vzorné domácnosti - 1916, autorka A. Kejřová.
Dokáže si představit, kolik práce dalo před sto lety vyprat špinavé prádlo bez pomoci moderních automatických praček a super účinných pracích prášků? Historický článek z roku 1916 vám podrobně popíše, jak složitě tehdy pondělní praní velkého prádla probíhalo.
Následující text pochází z roku 1916

Pondělí: prádlo.

V neděli večer sebere se veškeré špinavé prádlo a do knížky k tomu určené řádně zapíše. Dobrá hospodyně dá práti, neb pere sama v pondělí, by měla nejnamahavějši práci domácí odbytou.

Prádlo namočí se pak do studené vody a ponechá se několik hodin odmočiti. Dobře jest, když si prádlo ještě večer vyždímáme, řádně pomydlíme, do hrnců dáme a přidáme studené měkké vody. Pak přidá se zvlášť v hrnečku rozpuštěná soda as za 4 hal. a čtvrtka rozkrájeného mýdla. Poměr ten jest vypočtěn na více hrnců neb na kotel prádla.

Připravíme si prádlo na plotnu a ráno máme pak rychleji vyvařeno. Poprvé necháme prádlo jen do varu přijití (ráda se špína zavaří), čistě na valše vypereme a v ruce na obou stranách a do studené vody vyždímané házíme

— Krajky a vyšívání se perou malým, jemným, žíněným kartáčkem, neboť se ušetří daleko lépe, nežli praním v ruce, kde se mohou slabé nitky neopatrností přetrhati.

— Taktéž užíváme kartáčku při praní podsazení u sukní a zašpiněných utěrek.

— Barevné prádlo kanafasové, které snese sodu, vezmeme po bílém a co je modré a barev choulostivých, necháme až při druhé vyvářce (bez sody). Je-li barevné kanafasové, sefírové a pod prádlo přiliš zašpiněné, pomydlíme, dáme do studené vody na plotnu hodně ohřátí (napařit — ne však vařiti) a pak pereme opět.

Máme-li bílé prádlo vymáchané z čisté vody, mydlíme znovu a házíme je do studené vody do hrnců. Pak opět je déle ve varu ponecháme. Vyvařené řádně propereme, opět do studené vody házíme a pak pereme v téže vodě barevné prádlo.

Voda (druhá) mydlinková se uschová k mytí dřevěného nádobí a podlahy. V létě prádlo, kde možno je bílili, jest nejlépe ze druhé vyvářky vzíti na bělidlo i s mydlinkami.

Když jsme vypraly, necky čistě kartáčem vymyjeme a vypláchneme, prádlo vyždímané do nich narovnáme a polijeme čistou horkou vodou. Kde jest více prádla, ponecháme je státi přes noc a ráno je vymácháme. Dáme je pak do čisté studené vody, v níž prádlo na čisto vymácháme.

Pak v jiné nádobě modříme, dle potřeby škrobíme a posléze věšíme. Kde bývá málo prádla a pere se každý týden, necháme prádlo v teplé vodě 3—4 hodiny a pak počínáme si jak jsem již uvedla. Čím více prádlo mácháme, tím jest jasnější a čistčí.

Mnohé hospodyně, dávají prádlu péči a silu a přece není jasné. Na prádlo čítající přes 70 kusů při týdenním praní v malé domácností spotřebují se 3—4 kousky mýdla a asi za 4 hal. sody. Utěrky na nádobí jest vždy nutno dvakrát o sobě vyvářet a zvláště také samostatně vyprat a pak počínáme si jak jsem již uvedla. Zle by poškodila mastná špína prádlo ostatní!

V létě je prádlo za několik hodin suché. Prádlo věšíme po rubu: do škrobených sukní dáváme rákosky neb hůlky, aby vzduch mohl je rychle a dobře sušiti. Sukně jsou pak hodně tuhé. Čím prudčeji je vzduch a slunce vysušují, tím jsou tužší.

— Odpoledne umyje se veškeré dřevěné nádobí od prádla (vál, prkénko od masa, palička, kverlačky, vařečky a ostatní dřevěné nádobí) ve zbylých mydlinkách, kde co přischlého (neb mydlinkami vše řádně poušti), necky, škopek atd. Zbylé čisté mydlinky uschováme k mytí podlahy, což děje se bud po prádle neb v půli týdne.

Večer pak složíme prádlo na mandl a škrobené řádné pokropíme, zabalíme do suchého šatu a necháme od rána odležeti.


Původní zdroj historického článku:
Kniha vzorné domácnosti - 1916, autorka A. Kejřová.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
3. října 2022


Diskuze k článku „Pondělní zlý sen našich prababiček: Jak v roce 1916 probíhalo velké prádlo?“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.