Naše projekty:   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   magazín Příroda.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Oslava dne Svatého Václava za časů Rakousko-uherské monarchie

původně vyšlo: Bájeslovný kalendář slovanský čili pozůstatky pohansko - svátečných obřadův slovanských 1860, autor J. J. Hanuš.
Odkaz Svatého Václava si dnes připomínáme jako Den české státnosti. V dávných dobách Rakousko-Uherska ale naši předci s podobným státním svátkem počítat nemohli. Článek z roku 1860 vám popíše, jak se výročí tohoto významného českého krále v minulosti oslavovalo.


Sv. Václava. 28. září.

Sv. Václav je poněkud báječným vírou, že neumřel skutečně, než že je kdesi ve vrchu skryt, aby jednou opět přispěl zemi české.

Je to zároveň úkaz báječné obrazotvornosti dob křesťanských vedené nadějí, že dobrému není souzíno, zahynouti, úkaz to téměř všeeuropský, co bergentrückung k. př. i Němcům dobře známý.

Bájí t. že Karel Vel. v hoře se kryje, jak i na Moravě „Svatopluka hledají.“ Každý vděčný národ ukrývá hrdiny své dobročinné alespoň v naději. Skutečně slulo Čechům křesťanským vše, co bylo dobré, svatováclavským.

Dnem sv. Václava světí se v Čechách hlavně posvícení, poslední to původně a opozděná bezpochyby slavnosť zážinek, nyní k účelu křesťanskému obrácená. Na Moravě zovou posvícení prostě hody. Obřady při posvícení jsou na mnoze podzimně, k. př. stínání kohouta.

Obřad týž viděl jsem sám v Záběhlicích blíž Prahy konati. Muž na polo v kata, na polo v kněze přistrojený kráčel vážně s převelikým mečem po dědině, následován jsa velkým davem lidstva. — Na oběť podzimnou káže i výraz německý: „heilige gemeinwoche.“

Na Moravě zvou k posvícení hosti své zvláštným pečivem, zvance jmenovaným, kteréž zvaným juž v sobotu zasýlají. Dívky rozdávají též už v sobotu hochům svým kytek rozmarýnových tkanicemi a třaslavkami ozdobených, s kterýmiž ráno i do kostela vstupují.

V Čechách hrají o sv. Václavě též na krále, nikoli však jako o letnicích na hrdého, než jen na chudého krále a na chudou králku. Písně při tom zpívané jsou velmi báječné:

„Naše králka bosa chodí, tluče nohy o kamení, bílé nohy v rose brodí, — čím nás nadělíte, to na zámky dáme, králi a královně podáme, králi vystavíme z kamení drahého, ze zlata čistého, králce vystavíme z pávového kvítí májového. Dary se jim život prodlouží, sv. Václav se vám odslouží.“


Původní zdroj historického článku:
Bájeslovný kalendář slovanský čili pozůstatky pohansko - svátečných obřadův slovanských 1860, autor J. J. Hanuš.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
28. září 2020


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.








Debata k článku Oslava dne Svatého Václava za časů Rakousko-uherské monarchie


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2020 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.