Odhalte pravdu o životě a fungování Vikingů

článek je inzerce, nejde o historický text
Snad každý zná Vikingy, severské válečníky, kteří vyplenili značnou část Evropy a během svých výpadů za sebou zanechávali krev, neštěstí, zničená města a pošramocené duše. Obraz tohoto dobyvatelského národa, kterému dominuje houževnatost a mužnost, se začal formovat až v 8. století. Vikingská historie je ale možná ještě o něco zajímavější, než tušíte. Jak se tento tajemný národ formoval a proč po sobě nezanechal žádné písemnosti? Pod roušku severského tajemství můžete nahlédnout již tento pátek na Viasat History.

Vikingové se neobjevili odnikud

Vikingové se v historických pramenech vyskytují od 8. století. V roce 793 totiž zaútočili na anglický ostrov Lindisfarne (dnes Holy Island), kde zničili, co se dalo. Vraždili muže, znásilňovali ženy a v této “tradici” zejména v Anglii pokračovali dalších 300 let. Jak je možné, že o nich před danou událostí nikdo nic nevěděl? Přece se nemohli objevit odnikud.

Vikingové svoji historii nezaznamenávali písemnou formou, a tak mohli vědci jen spekulovat, kdy ve Skandinávii vytvořili tak mocné společenství, které se rozhodlo ukazovat svoji sílu daleko od domoviny. To se ale v nedávné době změnilo, a to díky významným archeologickým nálezům.

Již v roce 1852 byly v norském Borre nalezeny pozůstatky vikingské lodi, v níž nebo v její blízkosti se nacházelo mnoho významných artefaktů - brnění, zbraně, stříbro, zlato či ostatky koní. Z nálezu je patrné, že se jednalo o majetek velmi bohatého člověka nebo celého klanu. V době, kdy byly trosky objeveny, však nemohli vědci určit jejich stáří. To se povedlo až díky současným technologiím. Závěr? Vše je mnohem starší, než když poprvé Vikingové vystrčili růžky a začali útočit na cizí země.

Skutečnost, že Vikingové prosperovali dávno před tím, než o sobě dali vědět, dokazují i další nálezy učiněné v posledních letech. Archeologové odkryli stopy po tržištích, uhelných jamách, kovárnách, ale i běžné předměty starší více než 1200 let. S těmito předměty mezi sebou Vikingové obchodovali, což dokazují zbytky vnitrozemských obchodních cest, ale dokonce i uměle vytvořené vodní kanály, z nichž některé již vyschly. Je tedy zcela zřejmé, že Vikingové prosperovali jako společnost mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.

Velkou roli hrálo otroctví

Není žádným tajemstvím, že součástí vikingské tradice bylo otroctví. Obchodování s lidmi představovalo pro seveřany výnosný byznys a zároveň zdroj nejlevnější pracovní síly zejména v zemědělství a stavitelství. Jak ale vědci přišli na souvislost s Vikingy a otroky, když Vikingové nic písemně nezaznamenávali a archeologické nálezy, jako jsou zbytky řetězů nebo pout, také nejsou zcela průkazné?

Zhruba v době, kdy seveřané začali napadat Britské ostrovy, zaútočili i na Irsko. Bylo to kolem roku 841. Na jednom příhodném místě na pobřeží zeleného ostrova si Vikingové zřídili jakési překladiště materiálů a pro překvapené Iry i lidí. V irských archivních materiálech tak zůstalo mnoho důkazů o otrokářských praktikách neotesaných seveřanů. Bohužel došlo i na samotné Iry. V roce 895 vyplenili Vikingové místní náboženské centrum Omagh, ze kterého odvezli asi 710 lidí. Některé z nich prodali za tučné výkupné zpět, jiné nabízeli na trhu s otroky.


Ostrov Gotland jako důkazní materiál

Odborníci se domnívají, že ostrov Gotland v Baltském moři představoval pro Vikingy strategické místo během jejich obchodních cest. Tomu napovídají významné archeologické nálezy, jako třeba stříbro nebo mince pocházející z islámských chalífátů. Právě daleko na východě mohli končit i někteří otroci. Možná v 8. a 9. století šlo dokonce o jeden z nejvýznamnějších obchodních artiklů mezi východem a západem. Nikdo už dnes nezjistí, kolik lidí z Británie, Irska, ale i dalších částí Evropy skončilo v krutých podmínkách u arabských pánů, kteří je možná přeprodávali ještě dále na východ.

Jedno je ale jisté. Vikingové se neobjevili odnikud. Prosperovali dávno před tím, než se roku 793 ukázali u břehů Anglie. V rámci pásma dokumentů s názvem Měsíc Vikingů můžete již tento pátek 3. března od 21 hodin začít odhalovat tajemství rozvíjející se vikingské společnosti. Dvoudílný dokument Vikingové: Pravdivý příběh je prvním ze série dokumentů o Vikinzích, které bude Viasat History postupně uvádět každý březnový pátek.



Článek není historický text a informace v něm uvedené nemusí vyjadřovat názory redakce.


datum vydání:
2. března 2023


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nejčtenější články
za posledních 30 dní

Nákupem na Hapík.cz
podpoříte chod našeho serveru




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.