O těžkém životě a životní moudrosti haličských Židů

O polských židech.

V jednom z minulých čísel vyložili jsme původ polských židů. Dnes chceme se zmínit o jich řeči, náboženství a povaze, což vše je pro nás zajímavější tím, že teď spousta těch lidí dlí mezi námi jak na Moravě, tak v Čechách.

Řečí polských židů je střední němčina, jíž mluvili jich předkové před sty lety, když se uchyloval z Německa ve velkém počtu pod vládu polských králů. Do jazyka toho je však přimíseno velmi mnoho slov hebrejských, polských, anglických, ruských.

Jména polských židů jsou často předmětem posměchu, ale jejich nositelé dostali se k nim jen z přinucení. Dříve zachovával žid jen jméno otcovo, příjmení neměl. Když byla dobyta Halič, bylo třeba v zájmu pořádku a hlavně státní správy, aby židi měli určitá jména.

Tato příjmení dávaly úřady: obratný žid zabezpečil si pěkné jméno, ale ten kdo byl skoupý, dostal pak název všelijaký: Magenwurm (červ žaludkový), Oxenstern (volská hvězda), Vorzimmer (síň) a pod. jména nejsou v Haliči vzácností.

Pokud se náboženství týče žijí haličští židé v náboženské přísnosti starozákonné. Předpisy bible a talmudu a také vůle toho kterého zázračného rabína jsou jim zákonem. S velkou důkladností dodržují i předpisy o šatu a zevnějšku ; proto jsou pejzatí a nosí vousy, neboť talmud praví, že železo nemá se dotknout židovy tváře.

V posledních padesáti letech ustouplo i u polských židů náboženské hloubání mechanickému plněni povinností. Přes to však se polští židé považují za právověrnějši než židé naši a nechtějí choditi do zdejších syngog.

Povaha polských židů je výsledek různých vlivů. Není tomu příliš dávno, kdy jim byl zakázán každý jiný způsob obživy kromě obchodu. Odtud ona spousta obchodních živlů mezi nimi.

Zajímavá jsou také jejich přísloví, jak dokládáme malou ukázkou:

— Kdo nesnese pohlavek, nevydělá peněz.

— Cizí starosti nás nepřipravují o spánek.

— Neposazuj blázna na vejce.

— Navštívi-li tě štěstí, nabídni mu židli.

— Kdyby bůh bydlel na zemi, vytloukli by mu lidé okna.

— Mlčíš-li, nepřeřekneš se.

— Rozlom housku, vyskočí z ní žid.