Naše projekty:   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   magazín Příroda.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Může matka s nakažlivou nemocí kojit své dítě?

původně vyšlo: Česká hospodyně - 1907, autor neuveden.
Záškrt, dříve označovaný jako mázdřivka, tuberkulóza nebo spalničky (osypky) patří velmi nebezpečné nemoce, kterým je určitě lepší se vyhýbat. Ale co když touto nemocí onemocní kojící maminka? Může takto nemocná matka i nadále kojit? Odpověď na tuto otázku naleznete v článku z roku 1907.


Směji matky v nemoci kojiti?

V nejširších kruzích vládne v této věci nejistota.

Ze všeobecného stanoviska spočívá náklonnost ku zrazování, aby matky nemocné nekojily, v nejrůznějších důvodech; často již zcela nepatrné onemocnění dává dle náhledu a úsudku přeúzkostlivých osob podnět, že se dítě k prsu matčinu nemá připustiti z obavy, že by se malý světoobčan mohl nakaziti, aneb že by mu mléko onemocnělé matky mohlo nějak škoditi a právě poruchy zažívacího ústrojí, které v prvých měsících života kojence nejčastěji se dostavují, s jakousi umíněností se požívání takového mléka připisují.

Tohoto druhu představy dědí se z pokolení na pokolení jako pohádka porodních babiček a lze je již proto těžko vyhubiti, protože i mezi samými lékaři je jich více, kteří k témuž úsudku jsou nakloněni.

Jediné onemocnění matky, které zásadně přikládání dítěte k prsu matčinu odporuje, je tuberkulosa. Všecky ostatní nemoci, také ty, které běžně mezi lidem za nákažlivé platí, nejsou samy o sobě žádnou překážkou kojení mlékem onemocnělé matky.

Dětský lékař dr. Salge poukazuje v jednom z odborných listů výslovně na případ jím pozorovaný, že na př. na spálu onemocnělá matka své dítě bez starosti kojiti může.

To samé platí o jiných akutních nakažlivých nemocech, jako osýpkách a mázdřivce (difterii). Ovšem mohla by některá z těchto nemocí býti tak těžkou, že by v zájmu matky samé na delší výživu dítěte nebylo možno pomýšleti. Jinak není se co obávati jakého nebezpečí ani pro matku ani pro kojence.

Co se tkne mázdřivky u dětí tak obávané, nemá se to s věcí tak špatně. Ví se, že kojenec v prvých 6 měsících svého života jedem mázdřívkovým zůstává nedotknut, tak že pro dobu, v níž výživa dítěte na prsu nejvíce je důležitou, netřeba s možností nákazy počítati. Právě u mázdřivky hrají sice známé zárodky, které platí jinak za vyvolavatele hnisavých zánětů, značnou roli; zárodky tyto, streptokokky zvané, často v krvi mázdřivkou onemocnělých byly nalezeny.

Co nyní, když tyto zákeřné zárodky s mlékem se na kojence přenesou? I to zdá se sotva myslitelným, neboť streptokokky přecházejí toliko tehdy do mléka ženy, jestliže matka obzvláště těžce onemocněla a v takovém případě by se pak kojení sotva dalo uskutečniti. Ostatně může míti přijetí těchto streptokokků s mlékem sotva tak velkou důležitost; neboť kojí se i v takových případech beztrestně, kde je mateřský prs již zápalen.

Podmínkou je však, aby sliznice v ústech kojence nebyla pošetilým nemravem vytírání úst trýzněna a zraněna, jinak nastává nebezpečí nákazy, protože by streptokokky na poraněných místech sliznice do těla vnikly. K tomu však není třeba, aby matka teprve mazdřivkami onemocněla.

Pošetilý nemrav vytírání úst stará se už sám o sobě o to, že rok od roku velký počet dětí onemocňuje a zemře, aniž by se při tom dal zvláštní pramen nákazy zjistiti. Je ovšem cesta, jíž se pravidelné onemocněni kojence přeočkováním nákazou dostaví a ta vede cestou dýchání. Tou může býti nákaza dítěte sprostředkována, která má pak za následek životu nebezpečné onemocnění.

Proti nákaze tohoto druhu nelze dítě ochrániti a jeví se také značněji nebezpečnou, než přijetí nějakých zárodků mlékem z prsu. Jinak je známo, že právě mléko z matčina prsu kojenci je nejlepší obranou proti nákaze hnisavými zárodky a že umělá výživa přináší takové množství nebezpečí, jež jsou nemálo vážna.

Je-li matka mázdřivkou onemocnělá, radí lékaři, aby se dítě pomocí difteriového sera proti jedu mázdřívkovému ochranně očkovalo a učinilo netknutelným. Tak psal loni v něm. listě „Dies Blatt gehört der Hausfrau“ dr. A. B. Jsme zvědavi, pokud s tímto názorem souhlasí naši lékaři. Je v zájmu věci, aby se veřejně řeklo, co na této veledůležité otázce je pravdy.


poznámka redakce Bejvávalo.cz
Jde o historický text z roku 1907, rozhodně nedoporučujeme brát ho jako dnešní odborný lékařský text a v případě nemoci se jím řídit!


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně - 1907, autor neuveden.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
21. května 2020


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.








Debata k článku Může matka s nakažlivou nemocí kojit své dítě?


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2020 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.