Moudrost našich předků: ovoce je základ pro dlouhý a zdravý život

rubrika: historické články / lékařství a zdraví, původně vyšlo: Česká hospodyně - 1901, autor neuveden.
Jíte hodně ovoce? To děláte velmi dobře! Článek z roku 1901 vám popíše, jaký blahodárný vliv má na lidský život konzumace dostatečného množství ovoce a ovocných šťáv.
Následující text pochází z roku 1901

Význam ovoce co potravy.

Člověk potřebuje potravu, jež má obsahovati dostatečné množství látek nerostných; tyto jsou potřebny k tvoření krve a ku stavbě kostry.

Když se nedostává tělu potřebné množství minerálných látek v potravě, jeví se následek toho v chorobách, slabosti soustavy nervové a svalstva, výměny látek atd. Bohužel dbala toho věda dosud málo, že ku tvorbě červených krevních tělísek jest mimo železo také jiných látek třeba.

Proto jest úspěch dosažený umělými přípravkami ku vyléčení chudokrevnosti a slabosti ponejvíce nepatrný, poněvadž přihlíží se jako k hlavní věci k tomu, aby přípravky ony obsahovaly hojně bílkovin a na látky minerálně nebéře se náležitého ohledu.

Rozbor krve vykazuje, že v červených tělískách obsaženo jest mimo železa ještě vápno, soli draselnaté a sodnaté, síran hořečnatý (hořká sůl) a síra. Bylo také shledáno, že soli tělu tak nevyhnutelné, obsaženy jsou v bylinných látkách, hlavně v ovoci a v zelenině a což hlavní při tom jest, že přecházejí přímo do krve a tělu tedy nejrychleji potřebné nerostné látky přivádějí.

Nelze proto dosti důkladně na to poukazovat!, že docílí se daleko lepší výživa dětí vedle jiných potřebných pokrmů neustálým požíváním ovoce, než různými moučkami a cukrem. Dětské tílko stane se tím zdravějším, silnějším a vzdornějším. Když trpí tělo v mládí nedostatkem solí, špatně se vyvíjí, ochoří chudokrevností a teprve pozdě hledí se choroba tato vyhojiti železitými přípravkami a fosforečnanem vápenatým.

Avšak zřídka kdy provázeny jsou tyto umělé prostředky dobrým výsledkem; za to rychleji uzdraví se chudokrevné osoby hojným požíváním ovoce.

Požíváním ovoce sílí také velice nervy a stupňuje se jejich činnost a poněvadž zvýšená činnost nervová zvýšuje dále činnost duševní, odporučuje se proto požívání ovoce i lidem dorostlým.

Šťáva jablek a hrušek obsahuje množství výživných a sílících látek: draslo, jež posiluje krev a srdce, nervy budující kyselinu fosforečnou a vápno, jež zároveň skýtají material k tvorbě žluči, kyselinu křemičitou ku tvoření zubů a vlasů. Velké množství železa nachází se ve švestkách, angreštu a jahodách, v menším o něco množství v jablkách a hruškách.

Z toho všeho plyne, že jest význam ovoce pro děti a odrostlé veliký a poněvadž ovoce svou lácí umožňuje každému si je opatřiti, nelze proto dosti k požívání jeho nabádati.

Napsali jsme opětně článek o ovoci, vzdor těm, jež libují si v pořekadle, že ze všeho ovoce jedí nejradši jaternice. Psali jsme opětně o ovoci, abychom povzbudili lásku k ovocnému stromoví, jakou vyznamenávali se předkové naši a to ku svému největšímu prospěchu.

Kde jest ten »zemský ráj na pohled?« Sady ustoupily polním kulturám, osvědčené staré a úrodné druhy jsou na vymření a jak pak má kdo pěstovati stromy, jež zarodí jen v milostivém létě! Pamatujeme, se, že ve žni byly celé rodiny živy ovocem, že chleba plesnivěl, poněvadž ho nikdo nejedl a proto se mnohde za celé žně nepekl a jak se to běhalo!

Stará úrodná cibulka rok co rok rodící stačila živiti přese žně a ještě opatřila dříví na zimu, jež horáci na výměnu za její ovoce přivezli. Řekl-li kdo, mám hlad, řekla máti »jdi na cibulky«, a měl-li kdo žízeň, řekla »jdi na cibulky«. Nebylo-li dost ovoce spadlého, zakejklovalo se bidlem, které bylo stále připraveno a hned se otevřel roh hojnosti. Ne, to není povídačka, to svatá pravda, že ovoce milovní předkové naši byli silní tělem i duchem.

Znali jsme starého řídícího učitele, jenž zemřel co vysoký osmdesátník, jenž tvrdil, že zdraví mu dodává ovoce. Od mužného svého věku na radu zkušených přátel požíval mimo jiné hodiny každý den po večeři dvě jablka a tomu svému požitku ovoce přivozoval své tělesné i duševní skálopevné zdraví. Znal se v sortách výborně a na dobu jarní a předletní opatřoval se druhy, které vydrží »až do jiných«.


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně - 1901, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
27. dubna 2020


Diskuze k článku „Moudrost našich předků: ovoce je základ pro dlouhý a zdravý život“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.