O mouše jako šířitelce bacilů.

Profesor Berezov chtěl se přesvědčiti, jak píše „La Nature“, zdali morové mikroby, které moucha přechovává ve svém zažívacím ústroji, nepohynou za jejího zimního spánku, a zdali z jara procitlá moucha je schopna znova otravovati jídla a rány.

Zkoumání provedeno bylo co nejúzkostlivěji, Bylo sebráno několik much na sklonku jejich zimního spánku, jejich povrch byl pečlivě desinfikován, načež jejich bříško bylo otevřeno.

Výsledek překvapil: Ve 150 nalezeny byly mikrobové kultury zcela živé a jedovaté. Je tedy zjištěno, že i za zimního spánku žije mikrob v mouše naprosté nerušeně. Ale ani to ještě není všecko.

I dávno mrtvá moucha, jejíž tělíčko je všecko už vyschlé, mívá ve svých vnitřnostech nebezpečné bacily, schopné člověka nakazit, i proto je radno co nejvíce bojovat proti této šiřitelce všech možných nemocí a epidemií.