Moře krve a zlata aneb kolik stojí válka?

Operující vojenský lékař.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Moře krve a zlata.

Válka — jak hrozné to slovo samo o sobě.

Ale jakkoliv bylo o válce a proti ní napsáno už velmi mnoho, jakkoliv i z nynějšího tažení válečného proti Turecku dostalo se na veřejnost mnohé líčení jejich hrůz, přec jen nedá se v slovech zachytit skutečný obraz toho, co válka skutečně je.

Pokusíme se o to jiným, novým způsobem a naznačíme, co pohltily dosavadní války lidských životů a co stály zlata. Tyto dvě bilance přesahují ve svém krátkém, suchém, střízlivém podání všecko to, co si lidský rozum dovede představit.

Pozorujme jen krvavou bilanci, která je celkem ovšem ne zcela přesně sestavena z válek vedených za posledních padesát let.

Velká válka.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Ve válce krymské 750.000 mužů
ve válce italské 45.000 mužů
ve válce dánské 8.000 mužů
ve válce americké 800.000 mužů
ve válce prusko-rakouské 45.000 mužů
ve válce rusko-turecké 250.000 mužů
ve válce mexické 40.000 mužů
ve válce o Kočinčinu 25.000 mužů
ve válce francouzsko-německé 215.000 mužů

dohromady 2,178.000 mužů

Tato úžasná cifra není ovšem nikterak úplná už proto, že v ní nejsou zahrnuty velké ztráty při válkách rusko-japonské, japonsko-čínské, transvaalské, dále jisté značné ztráty při rázných bojích v Habeši v Indii, na Kubě, v Tunisu, Maroku, Tripolsku a jinde vedených.

Nechybíme příliš, odhadneme-li neuvedené tyto ztráty lidských životů na 800.000. Připočteme-li tuto cifru k sumě dříve uvedené, dostáváme příšerný počet 3,000.000 mrtvých.

Jaké to moře krve! A moře zlata!

Je známo, že ke každé válce je zapotřebí hlavně peněz a ty nemohou být len papírové. Krásné dobré zlato to musí být, prokletým zlatým klíčem otvírali se stavidla, aby se pak daleko široko rozlilo moře krve.

Co stojí válka? Dá se to přibližně vypočíst dle známých zkušeností. Nejstarší válkou, jejíž náklady jsou nám známy, je válka sedmiletá. Před několika lety byl nalezen ve válečném archivě velkého generálního štábu podrobný seznam vydání, s touto válkou spojených a podepsaných generálním komisařem šl. Massovem.

Obnášejí ročně 26½ až 28 milionů tolarů. Vezmeme-li za průměr obnos 27 milionů, dostaneme při 6½ roku trvající válce obnos 175 milionů tolarů.

Předpokládáme-li, že hodnota peněz od těch dob paternnásobně klesla, representoval by obnos 175 milionů tolarů v naší nynější hodnotě peněžní asi 3150 milionů.

Poznámka Bejvávalo.cz
Výše uvedená čísla mrtvých vojáků se zdála lidem v roce 1912 po právu příšerně vysoká. Jenomže pak přišla „velká válka“ a po ní i druhá světová válka, která díky moderním zbraním úplně změnila pohled na počet ztrát...

V první světové válce v letech 1914 až 1918 přišlo o život 8,5 milionu vojáků.

Ve druhé světové válce v letech 1939 až 1945 se počet padlých vojáků vyšplhal na necelých 24 milionů a dalších 37 milionů civilních obětí!

A naposledy ještě jedno srovnání. V současné válce na Ukrajině zatím padlo podle odhadů zhruba 300.000 vojáků s tím, že větší podíl z této ztráty je na straně ruského agresora. Ve srovnání s první nebo druhou světovou válkou to nemusí působit jako velké číslo, ale když to srovnáte válkami, které se našim předkům zdály velké a krvavé, tak jsou ztráty na Ukrajině děsivé.

Přesně jak říkal už autor článku z roku 1912: „Jaké to moře krve! A moře zlata!“