Naše projekty:   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   magazín Příroda.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Metoda Thomase Alvy Edisona, která mu zajistila bohatství a slávu

původně vyšlo: Český mechanik - 1906, autor neuveden.
Vynálezce Thomas Alva Edison je i po sto letech stále legendou. Zajímá vás, jak si Edison organizoval čas, jak se rozhodoval jakému oboru se právě věnovat a jak na svých vynálezech pracoval? Podrobně vás s tím seznámí historický článek z roku 1906.


Jak Edison vynalézá.

Zásluhy Tomáše Alvara Edisona pro vzdělaný svět jsou všeobecně známy, než aby bylo zapotřebí líčiti zde bezčetné jeho vynálezy. Avšak bude zajisté mnohého velmi zajímati pohlédnouti aspoň jednou na způsob, jak tento zvláštní muž tvoří a pracuje.

Americký časopis „The Worlds Work“ (Dílo světa) píše v jistém článku o Edisonovi následující:

Nejlépe známým příkladem pro neodvislého vynálezce jest bez odporu Tomáš Alvar Edison. Vážný tento muž, tak jednoduchý svým osobním zjevem a způsobem, tak zvláštní svými životními zvyky a pracovními methodami, pohybuje se v řadách prací a experimentů s takovou bystrostí myšlení a silnou vůlí — ačkoliv se zdá, že se to děje bez smyslu pro pořádek a system a že jest to jistý způsob intelektuelního vulkanického chaosu — že všichni, kteří se pokoušeli o to, aby ho analysovali, nad ním zoufají.

Zatím v ohledu vynálezů není oddán nikterak sentimentalnosti. Probudí-li se v něm taková myšlénka, jest první jeho otázkou: „Bude to míti nějakou cenu, bude-li to provedeno?“ Kdyby se to nevyplácelo, nechá toho. Vynalézání jest jeho obchodem. Za věci, které on vynalezl, musí se platiti peníze.

V okamžení, kdy nabyl přesvědčeni, že některá idea jest hodna další námahy, upotřebí svých zvláštních method, aby ji dále vyvinul. Před nějakým časem na příklad potřeboval dvou chemických sloučenin, které musely míti vlastnosti, které se zřídka u zmíněných sloučenin objeví.

Co by bylo v tomto případu nejjednodušším? Uložiti chemikovi, aby pomocí chemie zjistil, která sloučenina by as nejlépe dotyčným požadavkům vyhovovala, a tak rozřešiti problem několika málo chemickými pokusy. A co učinil Edison? Vzal Wattův chemický lexikon, který obsahuje několik velkých svazků, nařídil chemikovi připraviti všechny chemické sloučeniny, které jakkoliv slibovaly kýžený výsledek a tak nechal provésti tisíce pokusů.

„Z celého množství vybral jsem sedm sloučenin“, vyprávěl pak Edison, „a když jsem byl se svými experimenty hotov, věděl jsem jistě, že kromě těch sedmi nehodila by se ani jediná k mým účelům.“

Edison se zajímal o radium. Odborníci označili jisté hmoty, v nichž možno pomocí citlivých fotografických desek zjistiti jakési množství radia. Avšak Edison nebyl s tím spokojen. Vzal 7000 desek, položil na každou sbírku 50 různých hmot a uzavřel to po dobu sedmi týdnů do temného prostora. Po uplynutí této lhůty nechal plotny vyvinouti a shledal, že skutečně každá z oněch 350.000 zkoušek vykazovala znamení o přítomnosti radia.

Jeho methodou jest tedy, nepovažovati nic za nedostižitelné, nýbrž věřiti, že vše jest možným a pak zkoušeli vše myslitelné v naději, že nalezne to, co potřebuje.

Vidí-li jej někdo potulovati jeho rozsáhlými laboratořemi se skloněnou hlavou, s rukama v kapsách, s obličejem, v němž se zračí intensivní duševní činnost, s vlasem nedbale učesaným, lhostejno, kde a jak leží, s okem zírajícím do dálky, pak poskytuje celý jeho zjev, nehledě na oči a humoristická ale vychytralá ústa, mnohem spíše obraz blouznivce než neumorného pracovníka.

Jest to muž, který vzdor tomu, že skutečně nic nestráví, zůstává činným a často pracuje 36 hodin bez spaní, jenž, aniž by to pozoroval, klesá na lavici nebo pult vysílením, pak se opět probudí a znovu pracuje, aniž by se za celý týden převlékl; stejně elektrická síla vůle, družící se s duševní silou obdivuhodně' v moci vynalézavé fantasií. Jest to typ vynálezce, jak si jej obyčejně představujeme, jest to muž, který blouzní a jedná současně, když jej ovládla myšlénka, která jej dříve nepropustí, až ji teprve uskuteční.

Edison má určitý pojem o vynalézavosti jako povolání čili stavu. Byv jednoho času žádán, aby popsal osobní vlastnosti a směr myšlének, jež vynálezce potřebuje, odpověděl:

„Bod, v němž se liším od většiny ostatních vynálezců, jest ten, že vlastním kromě „vynalézavosti“ jako přívěsek známku praktičnosti a obchodního ducha, kterýž mi dovoluje, abych provedl předem kalkulaci o peněžní hodnotě vynálezu. Z domova jsem jej zcela určitě neměl, teprve některé opravdu těžké rány ho vypěstovaly ve mně.

Jako u obchodu jsou peníze také vlastní hodnotou vynálezu. Před vypracováním vynálezu jest třeba se nejdříve ptáti, zdali bude lze jej dobře prodati. Nemá-li někdo k vyházeni mnoho peněz, shledá, že vynalézání jest nejdražším vyražením, které vůbec stává. Obchodní užitek jest první věci, na níž jest nutno bráti ohled.

Při provádění vynálezu jest nejdůležitější vlastností vytrvalost. Téměř každý, kdo má novou ideu, zabývá se jí do jistého bodu, kde se mu objeví, jakoby nebylo možno ji provésti a pak ztrácí ducha. To však není pravý čas, kdy má duch klesati, nýbrž naopak jest to doba, v níž jest nutno zabývati se věcí ještě pilněji.

Těžká práce a stálé sledování věci tak dlouho, až se zdaří, jsou vlastnosti, jichž jest vynálezci třeba. Nemohu se upamatovati ani na jediný problem v celém svém životě, kterým jsem se zabýval, aniž bych jej rozluštil aneb nezjistil, že se vůbec provést nedá. Nepovolil jsem nikdy, dokud jsem neučinil vše, co se dalo pouze mysleti, lhostejno, jak absurdním se to zdálo jako prostředek pro účel, který jsem sledoval.

Na příklad problem, vynalézti nejlepší látku pro rekordy fonografů. Počali jsme užívati vosku. Ten byl však měkký. Pak počali jsme se všemi druhy vosků, jež byly vůbec známy a se všemi směsemi vosku s látkami, jež podporují tvrdnutí. Tím jsme vynalezli nové druhy vosků. U všech dalo se však něco vytknouti. Pak mluvil jeden o mýdle. Zkoušeli jsme všechny druhy mýdel. Působilo sice lépe, avšak ne tak, jak jsme si to přáli.

Dal jsem sedmi muži pátrati v Indii, Číně, Africe, zkrátka ve všech zemích po nových rostlinných součástkách pro nové mýdlo. Po pěti letech jsme našli, co jsme hledali a zhotovili jsme rekordy, kterých nyní používáme. Sestávají z mýdla, které jest tvrdé pro praní a mytí, nepodobá se v ničem mýdlům ostatním, ale jest to přece mýdlo.

Druhou vlastností vynálezce musí býti obrazotvornost, neboť vynález znamená skok od toho, co jest známo k tomu, co dříve ještě nebylo.

Třetí požadavek jest logické myšlení, aby se našly analogy, avšak žádné matematické! Žádný matematicky nadaný muž nevynalezl něco důkladného, neboť nemá obrazotvornosti, aby tak daleko dospěl; jeho myšlénky poutají se pevně k pravidlům a věcem, které zná s matematickou určitostí a nemůže proto vytvořiti něco nového. Sám nerozumím matematice, ano nevyznám se ani dobře v trojčlence, avšak mohu za plat 15 dolarů týdně míti tolik dobrých matematiků, kolik jich potřebuji.“

Tento poslední bod jest illustrován zajímavou příhodou, která se udála v jedné laboratoři. Edison musel věděti, mnoho-li obsahuje jistá nádoba nepravidelného tvaru, proto zavolal dva ze svých matematiků a uložil jim, aby vypočetli obsah. Tito provedli četná měření s různými jemnými nástroji a po hodině odcházeli s množstvím obrazů, aby vypočetli krychlový obsah.

Když se vzdálili, naplnil Edison zmíněnou nádobu vodou, lil vodu do míry a zaznamenal si počet krychlových palců, mnoho-li jich měření vykazovalo. Po dvou dnech přinesli matematikové výsledek svých komplikovaných výpočtu, které úplně souhlasily s Edisonovým pětiminutovým měřením.

V provádění svého povolání šetří Edison časem. Jeho asistenti chovají dosti dobře odůvodněné podezření, že jeho hluchost jest pouhou záminkou, aby zabránil tomu, by byl nucen věnovati pozornost a naslouchati věcem, které nemají pro něho ceny. Jednoho času totiž seděl Edison v předu jedné laboratoře fotografovi. V postavě té měl hlavu skloněnou a oči měl upřené na své ruce. Bylo to časové fotografováni a v okamžiku, když zavírač komory provedl svůj úkol se slabounkým úderem, vztýčil Edison hlavu a pravil: „Přijetí jest dokonáno.“ Jeho zplnomocněnec zvolal radostně: „Slyšel jste ten úder? Jak víte, že jest přijetí skončeno?“ „Bylo to pouhé tušení“, odpověděl Edison.

Čas znamená pro Mr. Edisona možnost něco vytvořiti; nechť to trvá, jak dlouho chce, ale uskutečněno býti musí. Ve své pokladně má švýcarské hodinky v ceně 2700 dolarů, kterými ho vyznamenala jistá evropská vědecká společnost, bedlivě uloženy, ale nenosí je nikdy. Koupí si hodinky za půldruhého dolaru, otevře je, namaže olejem, vstrčí je do kapsy u kalhot a nepodívá se na ně nikdy. Když jsou tak znečistěný, že více nejdou, položí je na pracovní stůl, rozbije je kladivem a koupí si nové.

V Edisonově budově nachází se mnoho oddělených prostoru, které jsou ustanoveny pro různé druhy experimentů. V jednom pracuje asistent, který k němu přišel z německé vědecké laboratoře roku 1889, jménem Helmholtz sám aneb se svými podasistenty na zdokonalení fonografu. Edison nevidí jej často celé dva týdny za sebou, avšak když přijde, přinese mu tolik ideí, že má celý měsíc dost práce.

V jiné místnosti sedí vrchní chemik, sám osvědčený vynálezce, který zpracovává Edisonovy idee v ohledu nové chemické sloučeniny. Jiná místnost jest naplněna bateriemi různých druhů. Tam jsou zaměstnáni dva úředníci a sluha a zaznamenávají, jak která baterie pracuje. V jiné místnosti se provádějí zdokonalení nových Edisonových baterií.

Mnohdy jest najednou v práci tucet vynálezů, z nichž každý vyžaduje svého odborného znalce a touto obrovskou laboratoří pohybuje se Edison z místnosti do místnosti, kontroluje pokrok každého, nařizuje důkladné změny, má stále mnoho myšlenek a vštěpuje svým lidem svou duševní vlastnost, činnost a energii tak hluboko, že, jak sami doznávají, pracují pro něho intensivněji, než by pracovali pro své idee.

Edisonova universální pojímavost jest nejdokonalejší částí jeho vynalézavé schopnosti. Jaké služby mu koná, dokazuje nejlépe příklad, který vyjímáme z celého množství jiných. Při jisté příležitosti počal se Edison zajímat o jistou stránku psacího stroje a jeho mechanismu. Nařídil jednomu ze svých asistentů, aby opatřil do příštího úterka modele všech typů psacích strojů a požádal všechny továrny, aby vyslaly odborné znalce k vysvětlení strojů. Mimo to nařídil, by byly v knihovně vybrány všechny knihy, které o věci té pojednávají. V pondělí večer upozornil asistent Edisona na hromadu knih několik stop vysokou a upozornil jej na rozhodnutí pro příští den.

„Pošlete tyto knihy do mého bytu, prohlédnu je v noci,“ odpověděl Edison.

Příštího jitra objevil se Edison ve výstavce a ovládal obsah knih tak dokonale, že často výklady odborníků o zvláštnostech jejich strojů opravoval. Asistent byl udivením téměř bez sebe, přečítal výtahy, které poznal Edison za jedinou noc a potřeboval k tomu svůj volný čas po jedenáct dnů.

Výsledkem činnosti Edisonovy jako vynálezce jest as 800 patentů, které mu byly uděleny. Průměrně dostal vždy za čtrnáct dnů jeden patent a přítomně pracuje na četných nových problémech, o nichž se dosud nedostalo ničeho do veřejnosti.

Tak jeví se nám velký badatel jako neunavně činný muž, v němž se sjednocuje genie vynálezce, důkladnost a svědomitost badatele, hotovost praktika, jenž ví vždy o radě a chytře vypočítavý podnikavý duch obchodníka v nejšťastnější harmonii.


Původní zdroj historického článku:
Český mechanik - 1906, autor neuveden.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
4. května 2020


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.








Debata k článku Metoda Thomase Alvy Edisona, která mu zajistila bohatství a slávu


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2020 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: