Masaryk nebo Masařík? Nejasnosti ohledně jména TGM

rubrika: historické články / významné osobnosti, původně vyšlo: Čas 1906, autor neuveden.
Proč někteří lidé dodnes tvrdí, že rodné příjmení Tomáše Garrigua Masaryka ve skutečnosti zní Masařík? Začátek nejasností týkajících se jména našeho prvního prezidenta vám přiblíží článek z roku 1906.
Následující text pochází z roku 1906

Masaryk či Masařík

Mezi obvyklé útoky na profesora Masaryka patřila výtka, že si změnil jméno, že se jmenuje Masařík, ale Němcům k vůli vynechal národní ř.

Začalo se s tím hned za rukopisného boje roku 1886, popularisovaly to Šípy, a nestyděl se operovat tímto podezřením i profesor Kvičala, když profesor Masaryk kandidoval roku 1891 na říšskou radu za pošumavská města. Kvičala s tím vyrukoval v Písku.

Myslím, že ještě dnes bude zajímat čtenáře, jakými prostředky a kdo proti Masarykovi bojoval a jak my jsme ho museli hájit:

Dne 9. března 1906, když s pomluvou znovu vyrazily klerikální časopisy, vyšla v Čase jako obrazová příloha fotografie křestního listu Masarykova otce a křestního listu Tomáše Masaryka. Doprovodil jsem tyto fotografie především omluvou, že v denním listě otiskujeme ilustrace, což byla tehdy věc nevídaná, a tímto vysvětlením:

„Ilustrace tato je, bohužel, věrnou ilustrací našich nízkých poměrů. Profesor Masaryk byl svého času nařčen, že si úmyslně (rozuměj z ohledů nepěkných) změnil jméno.

Znajíce podlost i hloupost odpůrců, žádali jsme ho hned tehdy, aby odpověděl prostě — otisknutím svého křestního listu. Odepřel. Byl mu celý ten boj malicherný.

Letos z jara Katolické listy, orgán hraběte Vojtěcha Schönborna a několika prelátů obnovily útok na profesora Masaryka a obviňovaly ho, jak u Katolických listů přirozeno, opět z nečestného jednání.

Na naši radu podal profesor Masaryk aspoň žalobu. Jenže žaloba, jak to v našich po měrech bývá, stihla nepravého. Stihla — odpovědného redaktora, pana Josefa Kratochvíla, který byl při celé věci, jak našemu redaktoru vyznal, úplným neviňátkem.

A pan Kratochvíl vyslovil i potom před vyšetřujícím soudcem politování nad tím, že se do Katolických listů dostávají tento a takové útoky na profesora Masaryka. Dělo prý se to vždy přes jeho hlavu a bez jeho vědomí a proto byl ochoten dát satisfakci žádaje, aby profesor Masaryk se spokojil formou co nejmírnější.

Masaryk slíbil, že se spokojí pouhým konstatováním faktů, nechtěl osobně pana Kratochvíla pronásledovat a zplnomocnil svého právního zástupce dr. Koernera k nejmírnějšímu zkoncování věci. Za to, že žalobu odvolal, za tu ženerosnost napadly jej Katolické listy v tomto týdni několikrát. Po nich samozřejmě Radikální listy a jiní přisluhovači klerikalismu.

Dnes tedy konečně profesor Masaryk dal redakci Času k použití křestní list svého otce a svůj, jež tuto předkládáme čtenářstvu ve věrné fotografii.

Tyto ilustrace nepotřebují dlouhých výkladů. Slovenské jméno otce Masarykova je zapsáno v Holiči pomaďarčeným pravopisem Maszarik (tedy sz, ne ř a ne í). Křestní list profesora Masaryka pak uvádí jméno už slovensky, Masaryk, jak se právě všude na Slovensku vyslovuje. Jak se stalo, že v hodonské matrice se objevuje nyní z Maszarika Masařik, to si vysvětlit nedovedeme.

Katolické listy velebily nedávno biskupa Brynycha, že své původní německé jméno Brünich začal psát po česku. To je věc páně Brynychova, jako je věcí hraběte Schönborna, že se nepíše Šénborn. Žádat však, aby si profesor Masaryk své slovenské jméno počeštil, to je od Katolických listů, mírně řečeno, neslýchaná drzost.”


Původní zdroj historického článku:
Čas 1906, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
24. května 2020


Diskuze k článku „Masaryk nebo Masařík? Nejasnosti ohledně jména TGM“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.