Vladimir Iljič Lenin.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Lenin pro násilí a teror

Politika, která se bojí násilí a terorismu, není schopna existence.

Berlín (Čtk.) Listy sdělují z Moskvy, že 1. tm. na druhém kongresu třetí Internacionály zasazoval se italský komunista Soratti o přijetí německých nezávislých sociálních demokratu. Kdežto ve Francii není dosud půdy pro revoluci, je možná již v Německu. Itálie stojí přímo před revolucí. Itálie musí se rozhodnouti, kdy chce zahájiti revoluci.

Nato ujal se slova Lenin, který reagoval na řec, kterou pronesl vůdce německých sociálních demokratů Crispien. Lenin se tázal, jaké stanovisko zaujmou nezávislí, bude-li provedena diktatura proletariátu, a jaké je jejich stanovisko proti důstojníkům bílé gardy, proti vrahům Luxemburgové a Karla Liebknechta, proti zdražovatelům, proti Kruppovi a Stinnesovi. Lenin tvrdil, ze strana nezávislých má v sobě protirovoluční živly.

Politika, která se bojí násilí a teroru, není schopna existence. Diktaturu proletariátu bez teroru a bez násilí proti nejhoršímu nepříteli proletariátu a dělnické třídy nelze si mysliti.

Lenin skončil: Nemůžeme spolupracovali s Kautským a nepřejeme si nového člena v naší Internacionále, který stojí na stanovisku Kautského.

Německý říšský poslanec Lewien protestoval proti přijetí německých nezávislých. Švýcarský zástupce Dros hájil podobné stanovisko stran švýcarské sociální demokracie. Německý říšský poslanec Daumig a poslanec Stöcker prohlásili, že k rozhodnutí dojde uvnitř nezávislých sociálních demokratu německých.