Začátkem 20. století začaly být kuchyně mnohem praktičtější než tomu bylo dříve. Přispělo k tomu i zavedení elektřiny do domácností. Nicméně nešlo to tak rychle.
Pro naše prababičky bylo jistě velkou a nevídanou novinkou, když se začaly používat elektrické sporáky a byla zavedená tekoucí voda. Takové věci jsou už pro nás dnes samozřejmé, ale tenkrát to byla opravdu revoluce a všem hospodyňkám se značně ulehčila práce. Nemusely už tahat těžké uhlí, dřevo a vodu.
I když byla zavedená tekoucí voda do tehdejších domů, většinou se jednalo jen o jeden jediný kohoutek, často na chodbě. Mnozí z nás si proto ještě pamatují od svých babiček mycí pult. Měl podobu stolu s velkým výsuvným šuplíkem s nohami, ve kterém byla umístěna dvě umyvadla. Do jednoho se dala teplá voda se saponátem, do druhé voda čistá na oplachování.
První lednice se objevila v roce 1927 v Americe. Větší rozšíření tohoto vynálezu se ale hospodyňky dočkaly až ve 40. letech 20. století.
Po druhé světové válce se začali vědci i architekti mnohem více zabývat samotným uspořádáním kuchyní, zejména v nově vznikající zástavbě. Začala se objevovat ergonomická pravidla, která slouží k tomu, abychom práci vykonávali s co nejmenší námahou.
Zajímavou osobností v této oblasti je Američanka Christine Fredericková, která v roce 1912 sepsala všechny pracovní postupy při práci v kuchyni, změřila, jak dlouho trvají a podle toho navrhla uspořádání ideální kuchyně.
Co se týče úložných prostor, většina kuchyní byla zařízená velkou skříní - kredencí, do které se ukládalo nádobí. Potraviny, které nemusely být v lednici, se většinou skladovaly ve špajzce. Zdá se, že babičkám stačilo mnohem méně věcí, než máme dnes a tak i nábytku bylo v takové kuchyni pomálu. Rozhodně ale nesměl chybět pořádný stůl a židle. Někdy se v kuchyních objevilo i kanape, aby se - zejména otec rodiny - mohl po obědě natáhnout.
Ačkoli už do kuchyní našich babiček přibyly vynálezy moderní doby jako sporák a lednice, většinu prací stále ženy vykonávaly ručně. Hnětení těsta, šlehání bílků metličkou do pevného sněhu nebo vyvalování těsta na nudle - to vše byla těžká fyzická práce, kterou už si málokdo z nás pamatuje.
Přesto ale byly kuchyně našich babiček a prababiček vždy místem přívětivým, plným rodinné pohody. A to je něco, co bychom rádi přenesli i do kuchyní současných.
Článek není historický text a informace v něm uvedené nemusí vyjadřovat názory redakce.