Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Jak v roce 1900 vypadala první pomoc při zásahu elektrickým proudem

původně vyšlo: Český mechanik - 1900, autor neuveden.
Elektřina je pro nás již od dětství běžnou součástí našich životů. V roce 1900 to byla ale nebezpečná a neznámá novinka, která se jen pomalu dostávala do domácností i továren. Zajímá vás, jak tehdy vypadala první pomoc při úrazu elektrickým proudem?


Návod k poskytnutí první pomoci v případech neštěstí v elektrických závodech.

Dle dosavadních zařízení nedá se tomu zabrániti, aby se neudála mnohdy v elektrických závodech různá neštěstí.

Jest opravdu litovati, že případy takové se opakují dosti zhusta, leč nelze zároveň popři ti, že bývají po většině vyvolány nedostatečnou opatrností zřízenců v závodech elektrických.

Přihodí-li se takový nešťastný případ, jedná se především o to, co mají přítomní činiti, aby znešťastnělému aspoň částečně, je-li to vůbec možno, přispěli ku pomoci, než se dostaví na místo lékař.

Protož uvádíme některá vhodná opatřeni.

Při spáleninách.

1. Při pouhém zrudnutí a bolestech ochlazujme popálené místo vodou (z vodovodu) aneb raději, je-li po ruce led, tímto, přiložme pak na ránu vatu, kterou jsme opatřili předem mastí na spáleniny a zavažme ji. Přes to se dá ještě plátěná páska.

2. Bylo-li popálení silnější, tak že se utvořily puchýře, nesmějí se tyto strhnouti, nýbrž propíchnou se pouze čistou jehlou, která byla k tomu účelu rozpálena, aby v puchýři nacházející se voda mohla odtéci. Když byla tekutina z puchýře odstraněna, přiloží se na něj čtyřnásobná vrstva jodoformové gazy, na to pak vata a konečně se to zaváže páskou. Při tom dlužno dbáti toho, by před řezáním jodoformové gazy byly ruce dobře umyty ve vodě a po vykonání práce té v roztoku sublimátu 1:1000.

3. Při vyšším stupni popálení, kde totiž rána zuhelněla, nelze poraněnému předběžně nijak jinak pomoci, než bylo uvedeno v odstavci 2.

Při bezvědomí poraněného.

1. Dosáhlo li neštěstí takového stupně, že poraněný upadl v bezvědomí, budiž povolán co možno nejdříve lékař.

2. Veškeré části oděvu poraněného, které přiléhají těsně k tělu, jako kalhoty, límec u košile atd., buďtež uvolněny.

3. Nemocný budiž položen na záda a pátrejme bedlivě, jestli dýše. Pak-li ano, nazdvihneme jeho hlavu a vložíme něco pod ní a dáváme mu studené vodní neb ledové obklady na hlavu. Doporučuje se také v takových případech vstřiknutí pod kůži zraněného plnou stříkačku kafrového oleje. Po deseti minutách, nepřišel-li dosud lékař, má se vstřiknutí opakovati.

4. Nelze-li pozorovati, že by znešťastnělý dýchal, položme jej na záda a podložme ramena jeho polštářem, získaný svinutím oděvu, na př. pláště. Polštář tento musí býti tak silný, aby byla páteř dobře podepřena, ale hlava aby byla nakloněna ku stolu. Pak poklekneme za hlavu v bezvědomí jsoucího, obráceni jsouce k němu, uchopíme obě jeho ruce v podloktí a natáhneme je nad jeho hlavu tak, že nahoře se téměř dotýkají.

Vdechování. V poloze této drží se ruce dvě neb tři vteřiny pevně. Pak se zase natáhnou dolů, ohnou se a lokty tlačí se vlastní tíhou těla řádně proti prsní straně v bozvědomí jsoucího.

Vydechování. Potom opakujeme zase pohyb rukama nahoru a zase dolů, jako poprvé a činíme to co možná pravidelně a beze všeho ukvapení as patnáctkrát za minutu.

Jsou-li dva muži přítomni, tedy uchopí druhý, co mezi tím první obstarává vdechováni a vydechováni v bezvědomí jsoucího, jazyk tohoto do kapesního šátku a vytáhne jej vždy řádně z úst, kdykoliv první táhne ruce vzhůru, vpustí jej však opět do úst, když první tiskne lokty k prsoum znešťastnělého. Tyto výkony usnadňují ve velké míře dýchání. Má-li nemocný ústa pevně zavřena, musí se k otevření jich použiti kousek dřeva nebo vůbec něčeho, co jest po ruce.

Je-li více mužů přítomno, pak obstarávají pomocné pohyby rukou dva a sice každý jednou rukou, což děje se ovšem současně, na povely 1, 2, —3, 4.

Toto pravě popsané dýchání provádí se tak dlouho, až nastoupilo pravidelné dýchání přirozené, aneb tak dlouho, až se dostaví na místo povolaný lékař. Kdyby však lékař nepřišel, konejme dýchání umělé aspoň dvě hodiny, než se vzdáme naděje na oživení nešťastníkovo.

5. Vlévání jakýchkoliv tekutin do úst v bezvědomí jsoucího nebudiž nikdy užíváno.


Původní zdroj historického článku:
Český mechanik - 1900, autor neuveden.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
28. února 2020


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2021 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.