Naše projekty:   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   magazín Příroda.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Jak správně a zdravě větrat? Zkuste to podle dodnes platných rad dávných lékařů

původně vyšlo: Česká hospodyně 1903, autor Jos. Lisy.
Větráte často nebo dokonce pořád? Nebo naopak preferujete všechna okna zavřená a pořádně utěsněná? Článek z roku 1903 vám poradí, jaké větrání je nejlepší pro vaše zdraví a jaký je rozdíl při větrání v zimě a v létě.


Ventilace obydelních místností.

Při a odvádění vzduchu v místnostech, které k obývání slouží, se vždy ještě namnoze chybně posuzuje a ještě chybněji provádí.

Když jeden věhlasný lékař dle číslic rozložil, v jak vysoké míře vzduch školních světnic, továrních místností, sálů shromažďovacích atd. zejména kyselinou uhličitou zkažen a otráven jest, tu by si byl každý horovatel zdraví nejraději hned měřice kyseliny uhličité zaopatřil, aby se každé čtvrt hodiny přesvědčil, kolik milimetrů ještě od nejminimálnější hranice otravy vzdálen jest.

Myslilo se, že vzduch vdýchací musí dle předpisu býti připravován s tolika a tolika kyslíku a kyseliny uhličité, jako ku př. koupel 28° tepla s 2 kg soli.

Avšak tento náhled je právě tak chybný, jako řekne-li se, že je horečka při 41° usmrcující, kdežto přec mnoho nemocných již při 38° zemře a jiní opět teplotu 42° a více šťastně přestojí.

Zdravý, silný, krevnatý člověk, který se jinak mnoho ve zdravém vzduchu pohybuje, může někdy bez zvláštního poškození jistou dobu špatný vzduch do sebe dýchati, co možno každodenně v dusných selských síních pozorovati. Pro slabší, chudokrevný organismus naproti tomu jest jen nejlepší vzduch zapotřebí.

V zimě působí přivádění čerstvého vzduchu do našich světnic přirozeně mnohem více obtíží, než za doby letní, zde možno okna dle libosti zotvírati. Naproti tomu začneme si my, vždy nespokojení lidé, na nesnesitelné vedro stěžovati. Prcháme před vedrem venkovského vzduchu a zalézáme do svých chládnějších místností.

Avšak rozdíl teploty venku a uvnitř je tak nepatrný, že se nám napřed zdá bytí občerstvujícím, brzy ale pak působí znaveně a umdleně.

Opět si přejeme čerstvého vzduchu, ovšem víc jako v zimě ve smyslu čistoty, nýbrž ve smyslu chladnosti. Otevřeme-li však okna, tu proudí sem i v stínu ještě více horka, neboť vše sálá teplo: sluncem ozářené domy, žárem nasycený chodník, silnice, horké stěny dvorních a jiných budov.

Tu si neví mnohý starostlivý hospodář rady, mnohem více než v zimě. Jak se musí nyní ventilace upraviti, aby se poněkud nesnesitelná teplota docílila?

Nepravidelné, občasné otvírání oken je bezúčelné, nýbrž musíme se dle jisté zásady říditi. Na jednom místě se provedly pokusy o tom a sice tím způsobem, že se v létě nechala okna za dne otevřená a v noci zavřená a porovnávala se teplota volného vzduchu s oným ve světnici.

Tu se okázalo, že při za dne otevřených oknech teplota v pokoji skoro tak vysoko vystoupila jako venku a mnohdy i výše až na 25° C. Byla-li naproti tomu okna ve dne uzavřena a v noci otevřena, zůstal vzduch v pokoji mnohem snesitelnějším a chladnějším, alespoň o 7° C nižší než venku.

V době s vysokou venkovskou teplotou byl rozdíl zvláště značný. Tato výhoda dá se tedy jednoduše vhodným zacházením s okny docíliti, jedná-li se dle pravidla, že zůstanou ve dne uzavřena a co možná zatemněna, v noci zas že se nechají otevřena. Tím může bez překážky čistý noční vzduch do našich světnic vniknouti a stěny i nábytek schladiti, které pak za dne vnější vzduch chladným udržují. Podporovati možno tuto dobře působící ventilaci ještě otevřením dveří.

Na příklad, že máme tři obydelní místnosti: spací, obydelní pokoj a kuchyni. Otevřeme-li večer okna a dvéře u kuchyně, taktéž okna a dvéře u obydelního pokoje a v spacím pokoji hořejší křídla oken a dvéře k obydelnímu pokoji vedoucí, tu vnikne všady příjemné chladno z venku, my budeme moci v čerstvém vzduchu bez průvanu spáti a po celý den na to budou naše pokoje při uzavřených oknech příjemnou, lahodnou temperaturou naplněny.

A i to přispívá k radosti a spokojenosti života.


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně 1903, autor Jos. Lisy.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
6. prosince 2019


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.








Debata k článku Jak správně a zdravě větrat? Zkuste to podle dodnes platných rad dávných lékařů


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2020 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.