Naše projekty:   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   magazín Příroda.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Jak se zdravotní půst časem změnil na podivné umění v hladovění

původně vyšlo: Česká hospodyně - 1913, autor neuveden.
Držíte občas půst a doufáte tak ve zlepšení svého zdravotního stavu? V tom případě vás jistě zaujme článek z roku 1913, který vás seznámí s historií půstu, se zvířaty držícími občas půst i s tím, jak někteří lidé dokázali povýšili půst na umění.


Půst.

Lžipostní pojednáni.

Nejpodivuhodnější názor o potřebě postu měli as staří Egypťané. Jim bylo tělo vězením duše. Čím vydatněji bylo ono živeno, tím lépe líbilo se této v tělesné schránce. Nebylo však náležito duši schoulostivět a z důvodu toho si ukládali dlouhé a přísné posty jako na příklad u příležitosti desetidenní slavnosti bohyně Iridy.

Od nich, zdá se, přiučili se postům Řekové a zejména pythagorejci. Nezdržovali se však jídla docela, nýbrž popřávali si vody a chleba a tohoto namnoze s medem. Také u jiných národů jak u zmíněných jeví se občasné zdržování se hojnosti požívací z přesvědčení, že toto má blahodárný účinek na organismus.

O postu jako léčebném prostředku uveřejnil kterýs ruský učenec obšírné pojednání.

Sám sebe byl vyléčil z modní nemoci našeho století, migrémy, tím, že týdně půldruhého dne naprosto ničeho nejedl ani nepil. Později uskrovnil hladovění a žíznění to se 36 na 18 hodin v týdnu.

Následkem toho dostavilo se nejen značné zlepšení jeho choroby, nýbrž i jeho duševní míry a vůbec celého zdravotního jeho stavu. Pozorování svá rozšířil i na holuby a kury, kterým částečným hladověním přibývalo, ač podivno to, na látkách bílkovitých.

Pokusy fysiologů Rudolfiho, Rediho a jiných dospělo se u rozličných zvířat k úžasným výsledkům.

Dle těchto mlok jeskynní, jenž v temnotách podzemních vod tráví svůj život, nejvíce jest s to postrádat tělesných požitků, neboť obojživelná ještěrka, může bez potravy být plných 5 let. Rovněž ve tmách žijící jeskynní štír bez potravy vydrží 9 měsíců.

Mezi ptáky jsou právě nejžravější supové nejzpůsobilejšími k postu a sice po 21 dní, načež přijdou luňáci a orlové s 18. datlové s 12 a kapouni s 8 dny. Psi žijí bez potravy 36 dní a kočky průměrně 20 dní.

Nejméně hladovění schopnými jsou asi myši, které bez potravy neobstojí ani 2 dny. Povšechně mohou studenokrevná zvířata déle strádat hlady nežli teplokrevná. Tato skutečnost má svoji příčinu v nerovném systému, který reguluje jak půst tak jídlo a pití. Tento regulátor jest u jiných méně vyvinut nežli u výše stojících tvorů.

Ssavci, již oddávají se zimnímu spánku a z nichž nejlenošivější svišť 7 až 8 měsíců bez hnutí odpočívá, proměňují se na lhůtu tu ve studenokrevce a mohou se proto tak dobře postit. Z ryb znamenitě dovede se odříkat potravy losos, neboť nepožívá ničeho po 7 až 9 a půl měsíců, které tráví ve sladkých vodách. Jak známo, jest u něho čas hladu zároveň časem lásky.

Lidé mohou žít bez potravy asi 2 až 3 neděle.

K nejproslulejším »hladovícím umělcům« náležel advokát Antonio Viterbi, pocházející rodem z Korsiky. Byl roku 1821 pro vendettu odsouzen k smrti guillotinou. Aby uchránil rodinu svoji této potupy a neméně i hanby, kdyby sám na sebe vražedně vztáhl ruku, umínil si zemřít hlady. Cíle svého dosáhl 17. dne svého hladovění, kdy podlehl ochrnutím srdce. Z počátku líčil tělesné bolesti své sám, ale později neměl již k tomu sil a pouze diktoval.

V praktické době, v níž žijeme, nehladoví se zadarmo, jak dokazuje americký lékař dr. Tanner, který za 30denní půst vypsanou cenu 1000 dollarů získal tím skvěleji, ježto lhůtu tuto předržel ještě o 10 dní.

Počal světoznámý svůj půst dne 28. června 1880 a do 7. srpna pozbyl na váze tělesné 36 liber. Na myšlenku produkovat se jako »hladovící umělec« přivedl ho zánět žaludku, z něhož se byl vyhojil několik před tím dočasným úplným zdržením se jídla a pití.

Důstojným soupeřem jeho v tomto oboru je Vlach Giovanni Succi, který se byl nabídl v únoru 1888 ke 30denímu postu. Před tím byl již v Miláně a Paříži podal ukázky svého »umění«. Talent svůj pro hladovění byl objevil za pobytu svého v Africe, kdež byl zachvácen těžkou nemocí jaterní, která znemožnila mu požívat nejnepatrnějšího sousta.

Umění své prováděl s obřadností primadony: má impresaria. který po čas »práce« jeho vybírá velké vstupné.

Přání dobré chuti pojímá prý dokonce jako osobní urážku.


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně - 1913, autor neuveden.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
14. října 2020


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.








Debata k článku Jak se zdravotní půst časem změnil na podivné umění v hladovění


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2020 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.