Kráva královna.

Ve švýcarském kantonu valliském panuje dosud starý zvyk, jenž udržuje se s náramnou horlivostí.

Každoročně, když se vyhání dobytek na Alpy, koncem června neb začátkem července zápasí krávy o přednost mezi ostatními přes celé léto.

Nehledě k tomu, že si to majitel takové krávy-královny za velikou čest pokládá, má z toho také skutečný prospěch, neboť jeho kráva jest všude napřed a za ní ostatní krávy, které s ní stáje obývaly a vyhledá si proto také nejlepší krmení.

Kdo jest zápasům přítomen, přizná, že súčastní se ho krávy s plným vědomím významu. — Hned časně z rána schází se horalé a horalky ve svátečních šatech. Vrchní pasák předvolává krávy dle jmén a tyto samy na zápasiště předstupují. Aby se předešlo nebezpečným poraněním, otupují se kravám rohy tím způsobem, že se na špičku navlékne velký bezedný náprstek a co ven vyčnívá, spiluje se.

Zápasištěm je velká louka, kde se lidé usadí na kamenech a dobytek všechen udělá velký kruh. — Nejdříve vystoupilo při jednom takovém zápasu 30 krav, rozhlížely se kolem, řvaly a rohy zem rozrývaly. Poznenáhla vytvoří se skupiny zápasnic mezi sebou bojujících. Mladá zvířata po prvních nárazech odstupují a staví se za diváky.

Zvláště vyznamenala se jedna překrásná kráva; již tři odpůrkyně porazila a vždy ještě řevem vyzývala. Konečně dostavila se „královna“ od loňska. Byl to tuhý boj a teprvé když byla loňská vítězkyně dvakráte k zemi sražena, dlouho a pronikavě pozorovala svou sokyni, jako by na ní vyhledávala nějaké slabosti, kterých by mohla využiti a pátrajíc patrně marně, zvolna odtáhla a pole nové královně přenechala.

Ihned ostatní krávy novou královnu uznávají, stále za ní chodí a zřídka kdy se stává, že by některá kráva chtěla jí přednost její upírati, tato pak ale špatně pochodí.