Adriatické moře.
Moře adriatické jest sice jediné, kterým se mocnářstvu našemu poskytuje přístup k přímému spojení s nejvzdálenějšími končinami světa, a tudy k obchodu světovému; tím větší jest však i důležitost jeho.
Na břehách jeho stojí staroslavné sídlo obchodu středověkého, Benátky; na pobřeží jeho zdvihají se novověká města obchodnická, Terst i Beka (Fiume).
Celá délka adriatického (neboli jadranského) moře vypočtena jest na 120, šířka, kde jest nejprostrannější, na 30 míl zeměpisných, prostor pak, jejž vodami svými pokrývá, na 2807 □ míl.
Pobřeží, pokud k Rakousku sluší, počítajíc od nejvzdálenějšího konce: hory Dubovice v Dalmatsku, až k druhému konci: výtoku řeky Pádu, řečenému Porto di Gore v Benátsku, v rovné linii má 154 míl.
Země rakouské, ježto při něm leží, jsou Benátsko s Benátky, Přímoří s Terstem a Pólou, Charvatsko s Řekou, Vojenské Pomezí s Karlopagem, a Dalmatsko se Zadrem, Šibeníkem, Splitem (Spalato), Dubrovníkem (Bagusa) a Kotorem.
Větší zátoky jsou : Zátoka Benátská, velmi široká, která však nemnoho do země vniká; zátoka Terstská, vbíhající na 3 míle do země, konečně zátoka Kvarnerská před Řekou, na 8 míl vnikající do země, 11 míl široká. Po celé délce Dalmatska jdou táhlé ostrovy jeden za druhým s nepočetnými průplavy a menšími zálivy.
Proudění mořské jest tu dvojí: totiž pravidelné pohybování vod přílevem a odlevem, pak náhodné, větrem spůsobované. Větrové na adriatickém moři panující jsou: Bora od severovýchodu, a vítr řečený levante od východu.
Méně bývá moře toto navštěvováno větrem severním (tramontana) velmi nebezpečným, a větrem poledním, tak zvaným scirocco (čti: širokko). Velké bouře mořské nebývají zde příliš časté, ale když nastanou, dosti zle řádívají.
Hladina adriatická stojí-li moře pokojně, jest barvy tmavomodré, a jen kde je půda mělčejší, jasnězelené. Patříš-li z výšiny nad Terstem na moře v čas letní, vypadá hladina tak hladká i jasná, žeť se zdá, jakoby koráby v dálce plovoucí v povětří se nesly.
U břehu je voda zelená a čistá jako v jezerách alpských, a při tom tak průhledná, že na dosti hlubokém dnu spatřiti lze lastury, ryby a raky.
Překrásné jest podívání z výšin Terstských : Hluboko se rozkláda Terst v půlkruhu podle zatoky; bílé domy svítí se jasně ve slunci; na přívrší zelenají se letní zahrady; četné koráby v přístavu zakotvené vidí se s hůry jako čluny, vzdálené pak lodě na moři jako mušky.
Zapadající slunce ozlacuje hladinu v šír i dál, nad krajinou klene se temnomodrá obloha; vlažný libovonný vzduch vane od země k moři. Jakmile nastane tma noční, ihned zableskne se tisícero světel při moři i na moři, ze světlárny, z města i z korábů, obraz to k nevypsání!
témata článku:
Diskuze k článku „Jaderské moře za časů, kdy mapa Evropy vypadala jinak a my byli námořní velmocí“
1) Jaké to bylo, když se v Praze poprvé objevil automobil?