Humor našich předků aneb čemu se lidé smáli v roce 1916

původně vyšlo: Humoristické listy - 1916, autor neuveden.
Chcete si otestovat, jak se za více než sto let změnil typický český smysl pro humor? Vyzkoušejte se to na řadě psaných i kreslených anekdot, které pochází z roku 1916. Některé z nich určitě rozesmějí i vás.


Hromadný povzdech »přednostů domácnosti«.

Za hromadu korunek
poživatin unce?
Nu, pak může vycházet
jen to boží — slunce!

U divadelní pokladny při „Prodané“.

(V době chleb-, másl- a jiných „enek“.)
Vrátný: „Pozor, netlačte se —“
Uzenář: „Já mohu! Já mám v kapse ,tlačenku'...“


U holiče.

Host: „To už je k nevydržení, jak to pálí! S touhle břitvou jste už jistě oholil aspoň dvacet hostů a teď, když je tupá, mám já si to odstonat —“
„Ale to se ráčíte mýlit, vašnosti —“
„Opakuji, že jste s tou břitvou oholil nejméně dvacet hostů...“
„Neoholil, vašnosti —“
„Oholil!“
„Prosím, neoholil! Vždyť tohle je vůbec moje první holeni. Já jsem klempíř a zastupuji dnes bratra...!“

Na plovárně.

Pan Ulitín stojí ve vodě, jen hlava je mu vidět, a povídá k příteli:
„Víš, jak mi ta voda připadá?“-
„No?“
„Jako moje dluhy! Jsem v ní taky až po krk.“
„Jenže voda tě chladí a z dluhů je ti horko.“


Z chyb tiskových.

Jménem výboru ženské jednoty podepsány jsou paní předsedkyně a slečna tasemnice.

Z dopisu studenta matce:

„— a před tatínkem schovávej noviny. Je tam každou chvíli, že je kůže dražší a on pak příliš šetří — mou tobolku...“


Pražan, kterého chasníci stloukli, že jim chodil za děvčaty:

„A pak se řekne, že v téhle vsi není nic k dostání...!“

Tlampač k nezaplacení.

Ženich: „Vy chcete pětku za to, že budete o svatbě bavit hosty? To je přece jen trochu mnoho.“
Tlampač: „Ba není! Ono se řekne bavit a bavit! Ale já jim budu povídat takové anekdoty, že se jim bude obracet žaludek a všecko jídlo vám zbude...!“


Móda

„Ještě to jediné se mí líbí u mé ženy, že dbá na můj vkus.“
„Co z toho máš?“
„Moc! Když si chce koupit klobouk, jdu ráno k modistce, vyptám se na ceny, a odpoledne pak ženě vychválím jen ty laciné...“

Praktická.

„Snad si nechceš dělat známost s tím mladíkem, co jde za námi ? Jeho otec byl prý ve vyšetřování —“
„Já vím; pro zdražování potravin. Považ, jaká to musí být bohatá rodina.. “


Dva rozedraní vagabundi pozorují letící aeroplan:

„Podívej, Vinco, esli pak už nejsme my lidi jako ptáci?“
„Až na to, že na nás peří neroste...“

Dětská logika.

Otec vykládá doma, že při bouřce je člověk nejjistější v peřinách, ježto peří je špatným vodičem elektřiny. Druhý den přišla sedmiletá Mařenka k sousedovům a povídá:
„Náš Jeníček se tolik bojí bouřky.“
„Jeníček? Vždyť jsou mu teprve dva měsíce, ten tomu ještě nerozumí.“
„Ba jo! On musí být pořád v peřince, aby do něho neuhodilo . ..“


Mezi dětmi.

„Poslouchala, Pavlínko, co je to ty pískové lázně?“
„ Jé, to ona neví? To zavedli teď, co je drahé mýdlo a drbou se tam pískem...“


Původní zdroj historického článku:
Humoristické listy - 1916, autor neuveden.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
18. června 2020


Diskuze k článku „Humor našich předků aneb čemu se lidé smáli v roce 1916“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2023 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.