Gregor Mendel - za života jako vědec zapomenut, po smrti oslavován jako génius

původně vyšlo: Lidové noviny - 1922, autor Bohumil Němec.
Přesně před 200 lety se narodil Gregor Johann Mendel, česky Řehoř Jan Mendel. Jak za jeho života na výzkum dědičnosti reagoval vědecký svět? A jak se opata Mendela, uznávané osobnosti církevního i politického života, najednou stala světově uznávaná vědecká veličina? Přesně tohle vám podrobně popíše text z roku 1922, vydaný tehdy k výročí 100 let od Mendelova narození.


Gregor J. Mendel.

K stému výročí jeho narozenin.

Ve dvou jarních schůzích brněnské přírodovědecké společnosti předložil Gregor J. Mendel roku 1865 výsledky svých pokusů o křížení (bastardaci) rostlin. Nikdo z tehdejších posluchačů jeho netušil, že tu jde o objev nesmírného dosahu.

Pojednání Mendlovo, vyšlé následujícího roku ve spisech jmenované společnosti, zapadlo docela a ani mnichovský botanik Nägeli, k němuž se Mendel dlouhým dopisem obrátil a který tenkráte nejspíše mohl věc pochopili, nevycítil význam objevu.

Po dvou letech zvolen byl Mendel opatem Augustiniánského kláštera na Starém Brně a záhy zaplétá se v tuhý boj s vídeňskou vládou o daň z klášterního majetku podle zákona z r. 1872. Ještě r. 1869 uveřejňuje krátké pojednání o míšencích, ale tím končí jeho publikační činnost v tomto oboru. Z korespondence jeho s Nägelim vidíme, že měl nesmírně rozsáhlý materiál pokusný, z něhož ničeho neuveřejnil, ba i všecky zápisky jeho o nich se zkalily.

Až do své smrti r. 1884 bojoval Mendel proti zákonu o náboženském fondu, trpce a tvrdošíjně, a v tomto boji vyčerpal se všechen jeho bohatý duševní fond.

Počátkem r. 1900 uveřejnili tři badatelé téměř současně pojednání o míšencích (bastardech) rostlinných, v nichž potvrzují úplně zapomenuté nálezy Mendlovy. Ba i s týmiž druhy experimentovali.

Všichni citují Mendla a jsou si vědomi nesmírné důležitosti jeho zákonů. Nadchází velká éra Mendlova zákona, či zvláštního směru výzkumů o dědičnosti t. zv. mendelismu. Zoologové i botanikové pracují v duchu Mendlově, vzniká téměř nová věda, genetika, zřizují se pro ni stolice na vysokých školách a ústavy výzkumné, praktikové se jí chápou jako prostředku k analysi a zlepšení domácích živočichů a kulturních rostlin, lékaři a sociologové spatřují v ní cestu, jak zlepšiti a ozdravěti lidstvo.

V čem spočívá Mendlův objev?

Již před ním bylo pracováno o křížení příbuzných odrůd a druhů, ale názory o výsledcích byly nepřesné a většinou nesprávné. Mělo se za to, že většinou vzniká zkřížením dvou různých organismů potomstvo od sebe více nebo méně se lišící, ale svými znaky o celku uprostřed mezi oběma rodiči stojící.

Dále byl běžným názor, že tito míšenci jsou stálí, t. j. že se zachovávají jejich vlastnosti nezměněny u jejich potomstva. Nebyla prostě známa žádná zákonitost o křížencích a jejich potomstvu. Její stanovení je největší zásluhou Mendlovou.

Ukázal, že se schopnosti (vlohy) živých bytostí dědí jako jakési samostatné jednotky a že se při vytváření pohlavních produktů volně spolu mohou kombinovati. Že jedinci, kteří vznikli ze dvou pohlavních produktů o stejných dědičných vlohách, dávají trvale potomstvo stejné, jedinci však, kteří vznikli ze dvou pohlavních produktů v některých dědičných vlohách se lišících, že dávají původ potomstvu, v němž se ve zcela přesném procentu objevují jedinci s vlastnostmi jednoho či druhého rodiče, ale vedle toho tím jedinci s některými vlastnostmi toho, s jinými onoho rodiče, ale zase v procentu zcela přesném.

Ale dle zevních vlastností křížence nelze určiti, zdali bude jeho potomstvo (po zúrodnění vlastními produkty pohlavními) trvale stejné, či zdali se nebude dále rozpadali, štěpili v jedince o vlastnostech jednoho z rodičů a v jiné s rozmanitými kombinacemi obou rodičů. To lze rozhodnouti jen pokusem.

Dědičné vlohy dědí se tedy podle Mendlova objevu jako samostatné stálé jednotky, které se následkem pohlavního rozptozování rozmanitě, ale přesně podle počtu pravděpodobnosti spolu mohou kombinovati a, pokud jde o vlohy pro stejnocenné vlastnosti, může vloha jedna úplně druhou potlačili, nikoli však odstraniti.

Máme-li dvě různé odrůdy schopné křížení a vykonáme-li bastardačním pokusem analysu jejich vloh, můžeme pro každé zúrodnění nebo zkřížení předem stanoviti, jaké bude potomstvo a jaký bude číselný poměr jedinců různých vlastností. Není tu žádné nepravidelnosti, nýbrž přesná zákonitost jednoduchými matematickými vzorci vyjádřitelná.

Jako se chemik, který chce studovati nějakou sloučeninu, snaží především stanovili prvky, z nichž se sloučenina skládá, tak se i biolog pro každý organismus v budoucnosti — chce-li jej přesně poznali — bude snažili, aby stanovil jeho dědičné vlohy, geny. A jako chemikovi je ideálem, aby kombinací prvků nebo jednodušších sloučenin syntheticky sloučeniny si vytvářel, tak i biolog bude se snažili, aby kombinací různých gén dosáhl organismů o zcela určitých schopnostech a vlastnostech.

Snad i příroda tak postupovala a z nesmírného množství rozmanitých forem živých bytostí většinu vytvořila mnohonásobnou kombinací různých dědičných vloh (gén). Zdá se, že význam pohlavního rozplozování právě v tom spočívá, že umožňuje stále nové a nové kombinace gén a tím udržuje stálou změnu živých bytostí.

Jsme tu sice teprve na počátku veliké práce, aby analysa dědičných vloh živých bytostí byla provedena tak, jak ji povedli chemikové pro sloučeniny. A jako pro ně znamená analysa nejdůležitější krok k poznání sloučeniny a hmoty vůbec, tak tomu bude též s genetickou analysou organismů.

Jsou-li však prvky poměrně stálé a neměnitelné, je otázka, zdali to lze tvrditi též o dědičných vlohách. Je-li lomu tak a nelze-li je ani sebe delším vlivem zevních činitelů měniti, pak by se dál vývoj živé přírody pouze novými kombinacemi gén. I je dále třeba řešili otázku, do jaké míry jsou gény stálé a neměnitelné. Ale i zde isme teprve na počátku daleké cesty, neboť o tom, jak si máme gény představiti a jak si jejich působnost myslili, máme dosud nedostatečné poznatky.

Obrovské množství literatury mendelovské dokazuje veliký zájem na otázkonitostí, které umožňují předvídali budoucí pochody. Vědou není prostá znalost minulých dějství, pokud nejsou podkladem pro možnost předvídali pochody budoucí.

Mendlovi se podařilo stanoviti zákonitost pro výsledky křížení tak přesnou, že ji lze vyjádřili matematickými formulemi počtu pravděpodobnosti. Pochody, které do jeho doby byly považovány za zcela chaotické, stanovil jako matematicky zákonité, takže skvěle vyhovují požadavku, aby dovolily předvídali budoucí dějství.

Nejlépe lze to poznali, srovneme-li jeho pojednání s prací o křížení, kterou před ním uveřejnil francouzský botanik a beletrista Naudin. Naudin mnoho z jednotlivých zjevů, které Mendel nalezl, také pozoroval, ale nenapadlo ho kách dědičnosti řešitelných Mandlovými methodami. To by však nemuselo dokazovali opravdový význam mendelismu pro pokrok přírodních věd. Jest jím stanovení zákonitostí v přírodním dějství, zástanoviti číselné poměry a proto mu zákonitost zjevů těch docela ušla.

Je-li nám dána na základě mendelismu možnost libovolně kombinovati dědičné vlohy živých bytostí, můžeme toho užiti s praktického hlediska pro zlepšení kulturních rostlin a domácích živočichů.

Na základě pokusů v tomto směru konaných byly již produkovány organismy spojující v sobě několik výhodných vloh dosud jenom v různých jedincích přítomných, tak zvláště u obilnin. Nelze pochybovali, že místo náhody, na kterou dříve bylo třeba čekati, aby se nová kombinace objevila, nastupuje záměrná, účelná činnost pěstitelova, nové kombinace daných prvků, t. j. dědičných vloh.

Kdyby byl Mendl uveřejnil obšírně svoje nálezy, celý vývoj evoluční theorie byl by se bral jinou cestou a nebyl by šel po tolika bludných drahách. I tak by nebylo sice jeho dílo nalezlo ihned porozumění, ale nemohlo býti zapomenuto tak, jak se skutečně stalo. Mendel byl si vztahu svých pokusů k vývojové theorii vědom.

V úvodu ke své první práci praví, že se zdá, že jeho pokusy jsou jedinou správnou cestou, na níž lze dosíci rozřešení otázky, která má pro dějiny vývoje ústrojných forem důležitost, již nelze podceňovati. Ale sám k theorii vývojové nezaujal stanoviska a svých zákonů ani pro ni ani proti ní neužil.

Stejně jako u živočichů a rostlin také u člověka je pohlavní rozplozování zdrojem objevování se stále nových a nových individualit. Také naše proměnlivost vzniká stále nově opětovanou kombinací dědičných vloh, jež odedávna s pokolení na pokolení přecházejí, tu ovládajíce náš vývoj, jinde latentními zůstávajíce, aby se ve vhodné kombinaci v potomstvu projevily.

Jako souvislou nit mohli bychom sledovali ve svých předcích cestu, kterou přecházely s pokolení na pokolení naše dědičné vlohy, jež určily naši individualitu. Ovládají-li obsah našeho duševního života naši předkové nepřímo kulturní a národní tradicí, ovládají náš tělesný rozvoj, náš fysiologický život, ale i rozsah, formu a intensitu života duševního přímo.

Více než jindy uvědomujeme si na základě mendelismu neúprosnou pravdu Comteova výroku: Mrtví živými vládnou. Do jaké míry je tím dotčena i osobní odpovědnost živých, nechci zde uvažovati.

Gregor J. Mendel pocházel z německé rodiny a narodil se dne 22. července 1822 v Hynčicích u Suchdola. Není nyní v přírodních vědách známějšího muže ze všech, kdož v Brně žili a vědecky pracovali.

Myslím, že by nebylo lepší oslavy jeho jubilea, než kdyby na některé z našich vysokých škol brněnských založen byl ústav pro genetiku, nauku o dědičnosti, jejímž je Mendel zakladatelem.


Poznámka Bejvávalo.cz
Není bez zajímavosti, že poslední větu ve sto let starém článku se podařilo realizovat. V roce 2009 se Vysoká škola zemědělská v Brně přejmenovala na Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně. Dnes používá zkrácený název MENDELU - Mendelova univerzita v Brně.


Původní zdroj historického článku:
Lidové noviny - 1922, autor Bohumil Němec.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
20. července 2022


Diskuze k článku „Gregor Mendel - za života jako vědec zapomenut, po smrti oslavován jako génius“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.