O chování mimo dům.
Vycházejíce z domu na procházku, dejte nejprve pozor, kam šlapete, abyste nezdvihli prachu a nezašpinili si obuvi.
Potkáte-li cestou starce, dámu neb osobu sobě známou a zvláštní úcty zasluhující, udělejte jim místo, nechajíce je jíti napřed po chodníku neb u domův. Jest to pozornost, již muž vždycky má prokazovati ženštinám. Je-li náhodou cesta jakkoli zastavena, takže zbývá jen úzká stezka, nevrážejte všetečně rukama neb lokty do blíže stojících, jako byste se báli, že nedostanete se ku předu a chtěli byste býti prvními; ba spíše patříce tváří v tvář osobám, které se vám zdají býti výše postaveny než vy, ustupte zdvořile stranou, aby měly volnou cestu.
Na cestách prostorných a širokých, rozumí se, že jest vám pečlivěji dbáti toho, abyste nevráželi do procházejících se, ježto byste jinak mohli býti považováni za špatně vychované neb aspoň za ztřeštěné; když prší, dlužno uměti obratně a lehce držeti deštník, abyste nezapletli ho a nevráželi do deštníků jiných, a dle potřeby rychle vyvýšiti anebo snížiti jej.
Potkáte-li náhodou známou sobě dámu, která nemajíc deštníku, jest lijáku vydána, žádá toho uhlazené chování, abyste jí nabídli místo pod svým deštníkem a doprovodili ji až k místu, kam se ubírá; kdyby však nějaká pilná záležitost nedala vám vykonati tuto ochotu, vynasnažte se aspoň opatřiti jí nějaký ukryt a vyslovte jí své politování, že nemůžete ji dovésti dále. Držíce deštník nerozhánějte se držadlem, abyste snad neublížili osobě jsoucí na blízku.
Nebude tuším zapotřebí připomínati vám, jak bylo by neslušno očima měřiti osoby, které ubírají se mimo vás: mohloť by to býti považováno za vyzývavost; a chtíti mimojdoucího činiti směšným, netoliko bylo by hotovou hrubostí, ale mohlo by vám způsobiti nesnáz.
Potkáte-li dámu sobě známou, postačí, abyste ji pozdravili s onou úctou, které zasluhuje; musíte-li se však ze zdvořilosti zastaviti s ní, nezačínejte dlouhé rozmluvy, jakkoli zase nepřísluší vám, abyste se vy poroučeli napřed.
Jinochové dobře vychovaní přede vším pozdravují všecky osoby, jež jsou výše postaveny než oni.
Neopětovati pozdravu, ať učinil nám jej kdokoli, jest nezdvořilostí; a jste-li s jinými osobami, máte povinnost pozdravovati také ty, jimž váš společník vzdává poctu.
Zdvořilost a uhlazenost jsou nejobecnější známkou dobrého vychování. Udá-li se vám tedy žádati někoho o nějakou ochotnost, jako o ukázání ulice a podobně, učiňte to vůči komukoli co nejzdvořileji a neopomiňte poděkovati, když Vám vyhověl; neboť hrdé a pohrdavé způsoby v podobných okolnostech dojista by o Vás vzbudily mínění, že chováte předsudky, jež naprosto příčí se slušnosti.
témata článku:
Diskuze k článku „Etiketa pro kluky na procházce podle roku 1888“