Brněnské spravedlnost v minulosti: Co rozhodovalo o trestu za napadení nebo znásilnění?

původně vyšlo: Lidové noviny - 1920, autor x.
Spravedlnost by měla být slepá a neměla by rozhodovat na základě bohatství a vlivu napadeného. Jak vám ale ukáže článek z roku 1920, tak v Brně to v dávné minulosti rozhodně neplatilo. Váženým a bohatým tehdy náležela úplně jiná spravedlnost, než obyčejným lidem. Myslíte, že je to dnes lepší?


Starobrněnská facka.

Nemyslím nějakou na Starém Brně spáchanou, nýbrž v Brně za stara. Patřila k významným obyčejům, neboť jí brněnská práva věnují obzvláštní pozornost.

Menší privilegium krále Václava, zaručující Brnu zvláštní svobody, určovalo: »Kdokoli kyjem pobije pořádného člověka, jenž nepatří k váženějším v městě, zaplatí soudci talent (asi 24 K podle jména, ale podle hodnoty nynější přes tisícovku), pobitému dva; bude-li uvnitř městských hradeb potlučen někdo, jenž má jmění za 30 talentů, zaplatí mu vinník 5 talentů a soudci 2; bude-li pobita nějaká lehká nebo nepoctivá osoba, která toho snad vlastní vinou zasloužila, nařknutý bude práv, dokáže-li to věrohodný svědek.

Rovněž dá-li někdo poliček měšťanovi, jenž nepatři mezi váženější, dá soudci půl, zpoličkovanému celý talent.« Kolik by dostal zcela vážený a nejváženější, se neparví, ale patrně víc. I je zřejmo, že byly facky rozdílné a jen lehkým lidem laciné, ostatním však drahé převelmi.

Dělati rozdíly líbilo se tehdy velmi; ve všem všudy.

Tak na př. větší privilegium téhož krále praví Brňanům: »Urazí-li měšťan někomu ruku, nohu, nos, nebo jiný ušlechtilý úd, zaplatí soudci 5, poškozenému 10 talentů; nebude-li moci, pak oko za oko, ruku za ruku.« I tělo bylo tedy pečlivě rozděleno na části šlechtické či ušlechtilé a obyčejné.

Mezi ženami pak také jest činěn rozdíl. Napřed jsou ženy počestně a panny, pak jen »obyčejné« (škoda, že není známo, kterých bylo více). Kdo učinil násilí těm prvým, musil se podrobiti očistě žhavým železem, a neočistil-li se, ztratil hrdlo — jestliže dokázala ona ubožka svědectvím dvou věrohodných mužů, že křičela.

Měla-li na to svědků sedm, ztratil hrdlo bez dalších cavyků. Těm ostatním, obyčejným ženám, měl soud »zjednati jen zadostiučinění« a také mohl vinníka i potrestali, chtěl-li.


Původní zdroj historického článku:
Lidové noviny - 1920, autor x.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
29. listopadu 2021


Diskuze k článku „Brněnské spravedlnost v minulosti: Co rozhodovalo o trestu za napadení nebo znásilnění?“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.