Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   magazín Příroda.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

Jak si vojáci přímo na letišti vyráběli vodík do vzducholodí a balonů

původně vyšlo: Epocha 1913, autor Dr. O. V.
Bez velkých zásob vodíku by se první vzduchoplavci neobešli. Skladování vodíku je ale velmi nebezpečné, a to zvlášť ve válečných podmínkách. Proto se začal používat způsob, jak vodík snadno a bezpečně produkovat přímo na letišti. Popíše vám ho článek z roku 1913.


Zásobování vojenských ballonů vodíkem.

Na dopravu vodíku nutného na plnění vojenských ballonů v případě války možno užiti dvojí cesty; vodík se totiž buď stlačuje do ocelových lahví, nebo se převádí ve formu hydridu vápenatého.

Nejprve byl komprimovaný vodík užíván Angličany při jich válečných výpravách v Africe v letech 1882—1885. Lahve byly z ocelového plechu síly 5—6 mm, as po 36 kg. Na naplnění ballonu obsahu 200 m³ bylo takových lahví třeba 60—70. Italové při válečné výpravě do Habeše užívali rovněž ocelových lahví, jež dopravovány velbloudy.

Ocelové lahve byly zavedeny i do vojska francouzského i německého, kde na jejich převoz sestrojeny speciální vozy. Po několika explosích byl tlak v lahvích snížen se 200 at na 150 at.

Vodík však může býti převáděn i ve tvaru hydridu, jsa vázán na kovový vápník. Tento způsob zv. hydrolithový zaveden byl přes značný poměrně náklad u armády francouzské. Z hydridu vápenatého se účinkem vody vyvinuje vodík, z 1 kg hydridu as 1 m³ vodíku. R. 1909 zhotoveny byly ve Francii dva pojezdné přístroje dle tohoto způsobu. Methodu tuto zlepšil později Lelarge. Hydrolith vyznačuje se malým objemem i vahou, a je proto pro užití v poli zvláště vhodný.

Tak je na vývin 2500 m³ vodíku třeba pouze 2500 kg hydrolithu zaujímajících prostor 1,5 m³. Vývoj plynu postupuje rovněž tak rychle jako při užití vodíku komprimovaného, avšak není zde nutna zpětná vozba lahví jako u způsobu prvého. Přes vysokou cenu hydrolithu je methoda tato poměrně ještě levná, právě následkem toho, že není zde třeba drahých ocelových lahví a drahé jich dopravy a udržování.

Ovšemže i při hydrolithové methodě je třeba vézti s sebou vodu, a sice 100—120 hl na 1000 m³ plynu. Doprava vody nepůsobí ovšem takových obtíží jako doprava ocelových lahví naplněných vodíkem ; je-li pak stanicí ballonů místo, kde je nějaká studna, odpadá i doprava vody a zbývá dovážet jen hydrolith.

Abychom si učinili představu, v jakém měřítku as je nutno postarat se o výrobu vodíku, stůjtež zde ztráty, jež nastávají v obsahu ballonu.

Ballon mimo službu ztrácí denně 2—4% svého obsahu. Vzducholoď konající denně plavbu a s ohledem na nepřátelskou střelbu vystupující do značných výšek ztrácí až 25% obsahu vodíku za den, za nepříznivých poměrů teploty i více.

Vidíme z toho, že takové vojenské vzducholodi v čase války potřebují velkou stanici hydrolithovou, neboť je denně třeba doplňovat úbytek vodíku, zvláště jsou-li ballony ve službě.


Původní zdroj historického článku:
Epocha 1913, autor Dr. O. V.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
20. září 2018


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.








Debata k článku Jak si vojáci přímo na letišti vyráběli vodík do vzducholodí a balonů


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2019 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty: