Jak se na přelomu minulého století čistily a kropily ulice

původně vyšlo: Věda a práce 1901, autor J.K.
Jak na úplném začátku minulého století probíhalo čištění ulic v Praze a jaká tehdy nejmodernější elektricky poháněná technika byla používána v Paříži vám popíše článek z roku 1901.


Automobilní vůz na čištění ulic

Čištění ulic provádí se ve velkých městech způsobem velice rozdílným.

Nejčastěji užívá se k tomu dosud rukou lidských, a to bud žen anebo starců podle toho, který účel správa města s tím v ohledu sociálním spojuje.

Zřídka jen uhlídáme zametače v plné síle mužného věku, kteří by přece řádnou práci v přiměřeném čase vykonati mohli. Ženy pracují pečlivěji než mužové a jsou také v práci mnohem hbitější a výkonnější než starci, jichž se na př. v Praze po většině užívá.

Ti se k takové práci vůbec nehodí; zde poskytuje se prostě dobročinná podpora k práci neschopným lidem pod záminkou a na úkor čištění ulic, jak se o tom denně v pražských ulicích přesvědčovati můžeme.

Podmínkou pro zametání ulic vůbec jest předchozí jejich kropení, aby se prach nezdvihal. Rovněž i to provádí se v jednotlivých městech velmi různě.

A v Praze vystřídaly se v posledním čtvrtstoletí téměř všechny běžné druhy kropení ulic. Nejelernentárnější jest polévání dlažby konvicí, do níž se z voznice kohoutkem voda napouští.

Později provádělo se kropení přímo z voznice tím, že se vzadu k voznici upevnil kus hadice s kropenkou na konci; dělník pak, jenž za voznicí kráčel, měl kropenku za provaz uvázanou a komíhal jí na pravo a na levo. Později připojena byla k voznici vahorovná roura kropicí, zaujímající celou šířku povozu; rovněž užíváno bylo voznic, které vzadu měly rozprašovací turbinu, tak že se mohla současně kropiti celá šířka užších ulic. Posléze pak došlo na kropení hadicí z hydrantův.

U tohoto způsobu přivádí se na ulici největší množství vody; proto nelze ho užívati v městech, kde vody mají nedostatek. Vadou pak jeho bývá, že proměňuje prach v bláto a že položené hadice na ulici tím více překážejí komunikaci, čím jsou delší.

O pražském způsobu postřikování a zametání ulic píše nám přítel našeho listu takto:

»Z prachu děláme bláto, v proláklinách dláždění tvoří se úhledné rybníčky, a když to vyschne, máme zase prach. Postřikování pomocí hadic není racionelní, neboť se tu spotřebuje velikého množství vody a mimo to překáží komunikaci. Takový obecní zřízenec, vládnoucí hadicí, která vysílá silný proud vody až do dálky 50 m, jest neomezeným pánem celé ulice a jest si toho také jak náleží vědom.

Damské šaty a čistě vyleštěné boty často mohou vydati svědectví o jeho záslužné činnosti. Cyklisté pak bývají u těchto orgánův obecního hospodářství ve zvláštní nemilosti. Zpravidla nezbývá cyklistovi nic jiného, nežli slézti a přejiti s kolem po chodníku, jinak dostane takovou dávku stříkaného bláta, že ani za dvě hodiny kolo nevyčistí. Zvonění v takovém případě již dokonce nevede k cíli, nýbrž mívá účinek právě opačný.

A to zametání našich ulic je teprve v povolaných rukách! Ta procesí mrzáků, kteří koštětem sotva vláknou a jichž hlavním zaměstnáním bývá nikoli zametání ulic, nýbrž sbírání »slavíkův«, jsou přímo parodií na moderní zařízení k čistění ulic.«

Co do denního času, kdy se čistění má konati, jsou nejvýhodnějšími takové hodiny, kdy ulice jsou prázdny. To jsou především hodiny noční. Jednak neruší se výkon čistění obecenstvem a ruchem uličním, jednak nepřekážejí zametači zase komunikaci. Zcela nepřípustným by však mělo býti provádění těchto prací v hodinách denních, v nichž jest největší frekvence obecenstva a povozův.

Ovšem rádi uznáváme, že noční práce má značné nesnáze, zejména při veliké rozlehlosti města a velikém počtu pracovníků.

A právě v tom ohledu doporučovala by se práce strojová mnohem více než práce ruční. V některých městech alespoň již k některým výkonům skutečně zavedena jest práce strojem, na př. odhrnování sněhu z ulic na kraj pluhem.

Nyní zavádí se také strojové zametáni ulic ježkovitým kartáčem, jenž se proti směru jízdy otáčí a tím smetí na jednu stranu ulice shrnuje. Podobné zařízení zobrazili a popsali jsme již na amerických vozech tramwayových.

Nejdokonalejší způsob čistění ulic má nyní Paříž, a sice záleží v tom, že mírné kropení jest spojeno se zametáním bezprostředně následujícím.

Poněvadž má pak Paříž nyní lacinou sílu elektrickou, jsou tyto stroje zařízeny automobilně s akkumulátorovým pohonem.

Jak z obrázku zřejmo, skládá se automobilní zametací vůz ze dvou částí; předek obstarává pohon, zadek pak kropení a metení.

Předek sestrojili inženýři Amiot a Péneau (Penó). Jest to stroj důkladný a při tom laciný; byl na poslední výstavě Automobile Clubu a vyhovuje plně požadavkům do něho kladeným. Na dvou kolech spočívá deska, pod níž jsou upevněny v pérových závěsech akkumulátory; na desce pak jest montován Patinův motor, který pohání kola.

Nad motorem jest kolo, zvané korunou, jež sestává ze dvou částí; hořejší jest spojena pomocí objímek s vidlicí zametacího stroje, kdežto spodní spočívá přímo na popsaném právě vozíku motorovém. Tyto dva díly koruny, spojené drážkou, slouží výlučně k řízení celého stroje.

Řidič sedí na zadní části stroje a má k ruce vodorovný kotouč, kolem něhož běží řetěz, který obepíná spodní část koruny; otáčením řidícího kolečka pak otáčí se tato spodní část koruny a s ní celý přední díl stroje. Zadní díl stroje nese především nádržku s vodou a k ní přináležející čerpadlo, které žene vodu do roury, opatřené řadou otvorův o průměru 0,8 mm. Tím docílí se hustého, avšak jemného kropení, kterým se nemění prach v bláto, nýbrž se jen tak dalece navlhčuje, že při následujícím metení se nerozpráší.

Bezprostředně za kropicí rourou pracuje točící se válcovitý smeták, jehož osa jest vzhledem k ose povozu šikmo položena, tak že nehrne smetí stále před sebou, nýbrž je smetá ke kraji chodníku. Hnací sílu pro smeták a čerpadlo béře si zadní díl stroje z jednoho z kol pomocí ozubeného převodu, což netřeba teprve blíže vysvětlovati.

Řízení stroje jest zcela jednoduché, a zatáčky dají se prováděti mnohem ostřeji, než kdyby byl zapřažen kůň. Řidič má po ruce kliku komutátoru, pomocí jehož může celému stroji dávati rychlost od 1 do 8 km za hodinu a uváděti v činnost dvě elektrické brzdy, ano konečně dávati stroji i zpáteční běh.

Celý stroj tento provádí svoji práci již po delší dobu k úplné spokojenosti; ulice jsou zbaveny prachu i bláta, a co nejvíce padá na váhu, jest značná úspora na lidské práci, jež v každém obecním hospodářství vyžaduje značných obětí peněžných, nemluvě ani o úspoře vody. Stroj pracuje celkem o mnoho rychleji, a jeho předního dílu dá se upotřebiti jako motoru pro každý povoz, jehož vidlice jest vhodná k připojení na korunu.

V Paříži pak, jež má velmi levnou elektrickou sílu, vyplácí se práce těchto strojů znamenitým způsobem, a mimo to pracují akkumulátory velmi výhodně při tak stálé a stejné spotřebě síly, jako tomu jest u tohoto stroje. Zařízením dostatečného množství takovýchto zametacích strojů dalo by se v pravdě vyhověti všem potřebám a požadavkům, jež do moderního čistění ulic velkoměstských klademe.

Praha má nyní rovněž své elektrárny, může tudíž snadno alespoň učiniti pokus s novým tímto zametacím vozem pařížským. Kdyby se pak osvědčil býti pro naše potřeby výhodným, mohl by se tak veliký počet automobilních těchto zametačův opatřiti, aby alespoň hlavní ulice mohly v noci býti vyčistěny. Již tím získalo by město velmi podstatně čistotou a vzhledností.


Původní zdroj historického článku:
Věda a práce 1901, autor J.K.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
10. srpna 2019


Diskuze k článku „Jak se na přelomu minulého století čistily a kropily ulice“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.