Bejvávalo.cz
Jak vypadaly a fungovaly první vojenské nafukovací čluny
Cvičení německého vojska s plovacími měchy.
Je přirozeno, že se jmenovitě ve vojenství zkoušelo nahradit těžké a velké pramice na převoz vojska i koní přes řeky nějakým plavidlem lehčím, schopným snadnějšího transportu po suchu.
Tím se došlo k různým systémům takových vojenských prámů, jež byly původně dřevěné a nedělené. Dnes se pramice ty hotoví z plechu a rozdělí po délce v několik dílů, jež se po suchu převážejí jednotlivě, při užití na vodě se pak sešroubují nebo stáhnou háky, řetězy i lany v jeden celek.
Podivnější však je myšlenka nahradit takovýto těžký prám materialem lehčím, totiž — pytlem.
Zvláštní tento způsob převozu vojska byl před několika lety zkoušen v armadě francouzské i německé; příslušné obrázky se vztahují na takové cvičení dragonů v elsasských Metách konané r. 1904.
Plovoucí takové pytle se skládají z několika dílů sešitých ze silné látky. Když se mají užit na překročení řeky, sestaví se jednotlivé kusy dohromady a povstalý tak pytel se tvrdě vycpe slamou. Na jednom pytli se normalně může pak převážet osm lidí.
Jaký praktický výsledek pro usnadnění válečných operací bude mít takováto příležitostná doprava, nelze ovšem dosud beze všech zkušeností předpokládat.
Na tomto místě však je nutno vzpomenout, že užití pytlů na dopravu po vodě není naprosto žádná novinka, nýbrž vynález prastarý. Již na babylonských obrazech spatřujem podobný druh vodního vozidla, totiž nafouknutý kožený měch, pomocí jehož se člověk převáží po řece.
Ba ještě dnešního dne se můžem navlas s tímže zařízením setkat na Balkanském poloostrově, kde v Albansku i Bulharsku užívají na přepravu po řece takové kozí, ovčí neb hovězí měchy.
Vezoucí se člověk jest ovšem z části ponořen ve vodě a měchu se drží rukama; při užití měchů větších, z hověziny, mohou na nich dva i tři lidé sedět a pohybovat se vpřed vesly jako po lodici.
Diskuze k článku „Jak vypadaly a fungovaly první vojenské nafukovací čluny“
