Ze života staré panny

původně vyšlo: Hvězda čsl paní a dívek 1926, autorka »Stará panna«
Co znamenalo být kdysi starou pannou? Jedna z nich vám v článku z roku 1926 svůj vlastní život popíše.


Vážená redakce.

Prosím o laskavé uveřejnění mého dopisu:

Je to někdy skutečně trpký osud býti starou pannou. Mnohdy žena, matka několika dcer, posmívá se starým pannám ale neuvědomí si, že má dceru a že neprovdá-li jí, bude také míti »starou pannu«. A jak jí bude, až o ní, o její dceři a pýše, lidé budou říkati »stará panna...«?

Mnohá špatně vdaná žena by ráda ještě měnila i se »starou pannou«. Což nemůže i ona býti hodnou, dobrou ženou, pečlivou matkou, zdobnou hospodyní? Často se stane, že dívka neprovdá se jedině z rodinných důvodů, nebo milovala a byla zklamána. Věřte, že ten posměch pak velmi bolí.

Znám to ze zkušenosti a ze svého života, neb jsem také »starou pannou«, jak lidé z domu i z ulice říkají, ale mám více cti a charakteru, než tak mnohá, která se mi posmívá.

Je mně 37 roků. Proč jsem starou pannou, to povídali nebudu. Jsem veselé, dobrácké a tiché povahy, výpomocná učitelka, sama si vše ušiji, vedu celou domácnost, dobře vařím a vidíte, přec zůstala jsem; »sedět«. Nemohu nikdy říci, že v celém svém životě užila jsem cosi dobrého. Jen samý žal a bol, zklamání a utrpení a posměchu, ale nikdy nezoufám a klidně to snáším. Snad se přece jednou štěstí na mně usměje. Tak nesu ten osud »staré panny« dále klidně a čekám jen, co život přinese a uštědří. Ale lidé jsou tak zlí.

Když jdu večer pěšky do divadla, dostanu-li lístek (já sama si jej mohu málokdy koupiti, ježto můj příjem není skvělý), tak lidé říkají: »Vidíte jde do divadla«, a když mám něco nového, což si ušiji sama, tak řeknou: »Proč se strojí?« Vidí-li, že mluvím s některým známým pánem, hned pomlouvají, že každou chvíli mám jiného, a já chudák nemám ani jednoho.

Tak vidíte, nezachová se »stará panna« tak ani tak. Nevíte ani, jak některá stará panna by byla vděčná třeba i starému mládenci za trochu lásky a úsměvu, ale dnešní muži, vdovci, staří mládenci, koukají jen po moderních dívkách, pobaví se a jdou zase dál. Hledají dívky v biografech, zábavách, ale když se pak ožení, ty následky obyčejně nesou sami. Nemyslete, že snad závidím mladým dívkám, že se vdávají, to né, já už na to nepomýšlím. Nemám ani trochu štěstí, a proto zůstanu upřímnou, třeba »bručavou starou pannou«.

Ale staří mládenci a vdovci, prosím za ty druhé vysvoboďte je, pochopte tíhu jejich samoty a pak nebude starých mládenců a panen a hlavně nezaslouženého posměchu.

A vás, české ženy a matky, pěkně prosím, neposmívejte se nám, ponaučujte své dítky, že způsobiti člověku nešťastnému bolest svým posměchem, je nízké a nečestné.


Původní zdroj historického článku:
Hvězda čsl paní a dívek 1926, autorka »Stará panna«


datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
2. května 2019


Diskuze k článku „Ze života staré panny“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2023 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.