Stavba železničního mostu u Mokropes.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Stavba nového železničního mostu.

Mezi stanicemi c. k. st. drah Radotínem a Dobřichovicemi, blíže zastávky Všenory, staví se na trati bývalé české západní dráhy nový železný most přes řeku Berounku.

Starý tamější most jednokolejný o délce 150,6 m měl tři otvory o světlostech 60,5 + 60,4 + 22,0 m a spočíval na dvou pilířích návodních a dvou pobřežních, založených pomocí jímek prostě v písčité půdě základní ve hloubce 2 m pod normální vodou; pouze starý pilíř pobřežní na straně pražské sedí na skalnatém břehu. Následkem zřízení druhé koleje na trati ze Smíchova do Berouna bylo nutno tento jednokolejný most odstraniti a nahraditi mostem dvoukolejným.

Při této příležitosti zvětšuje se zároveň délka mostu směrem k Berounu na 170,3 m, aby vysoké vody řeky Berounky měly větší průtočný profil. Nový most má opět tři otvory, avšak o světlostech 50,5 + 61,0 + 50,5 m, tak že průtočný jeho profil jest o 19 m větší, než byl u mostu starého.

Pro tento nový most byl starý pobřežní pilíř na straně pražské, na skále založený, prodloužen ve směru proti vodě o 4,4 m, dva pilíře návodní a pobřežní pilíř na straně berounské vystavěny byly zcela nové.

Založení obou pilířů návodních stalo se způsobem pneumatickým a bylo tu po prvé v Čechách použito caissonů z armovaného betonu podle systému francouzského inženýra Hennebique-a. Spodek pilířů nových sedí tedy v pevné skále, a to první ve hloubce 6,60 m, druhý 8,0 m pod normální vodou. Pobřežní pilíř na straně berounské založen je pomocí jímky a spočívá na mohutné betonové desce, jež sedí na pilotovém roštu, zabezpečeném až do pevné skály.