Jak byly kdysi stavěny americké mrakodrapy?

Stavební novinky americké.

Drahé stavební pozemky a vysoké mzdy nutí Američany stavětí vysoké domy a prováděti veškeré práce stavební s největší rychlostí. Tak vznikly v Americe ony mohutné mrakodrapy — scy-scrapers, kterým se obdivujeme, jež sice odsuzujeme již ze stanoviska esthetického, s kterými se však snášíme, když seznáme americké poměry stavební.

Hlavní částí takového mrakodrapu jest mohutná ocelová kostra, sestávající ze svislých sloupů, dlouhých 90 až i 200 m, a příčných vyztužujících konstrukcí, které jsou upraveny ve výši pater. Cihelné zdivo tvoří pouze výplně ocelové kostry a práce vyzdívací počíná v několika patrech současně.

Vzhled takto rozestavené budovy je zajímavý a překvapuje již tím, že není zde lešení, na jaké jsme u nás zvyklí. Zedníci pracují na dřevěných platformách, které jsou zavěšeny na kostře budovy na ocelových lanech a jež lze podle potřeby ručními výtahy zvedati. Každá platforma, jež jde kolem kostry budovy, skládá se z menších plošin obdélných, v jichž rozích je po ručním výtahu.

Ty jsou tak kombinovány, že otáčením jednoho bubnu otáčejí se bubny ostatních tří výtahů právě tak rychle; plošina tato se tedy stejnoměrně zvedá. Na vnější straně má každá plošina dole ochranné prkno a zábradlí, sestávající ze sloupků železných, jichž horními oky je provlečeno ocelové lano.

Tímto způsobem staví se nyní v Americe téměř všechny budovy, jichž kostra je železná. Zmíníme se při této příležitosti o jedné stavbě, při které bylo těchto novinek použito a která jest i jinak zajímavá. Je to budova Hudson Terminal Building v New Yorku.

Tato budova, postavená v jižní části města, v středu obchodní a finanční čtvrti, jest určena pouze pro obchodní úřadovny. Skládá se ze dvou stejných sousedících budov o 25 poschodích, z nichž 22 jsou nad ulicí a 3 v podzemí. Nezávodí tedy tato stavba s jinými svojí výškou, ale předčí je rozlohou, neboť pokrývá plochu 7000 m², a též svým obyvatelstvem, jelikož jest v ní každý den zaměstnáno až 10.000 osob.

Lidé, mající tu své zaměstnání, náležejí k nej rozmanitějším stavům a nalézáme tu skoro všechna lidská povolání. Jsou zde obchodní zástupci, inženýři, zubní lékaři, advokáti, krejčí, detektivové atd. Podotkneme-li ještě, že v budově této jsou bazary, restaurace, poštovní úřadovny, jež se nalézají v přízemí, skoro 3000 telefonních stanic, terasy v posledním poschodí a železniční stanice v podzemí, vidíme, že je zde skutečné město, jež odpovídá všem podmínkám pohodlí a přepychu moderního života amerického.

Některá čísla ukáží nám mohutnost této stavby. Celá výše její obnáší 115 m, povrch podlah 100.000 m², krychlový obsah místností měří 420.000 m³. Obsah svážky při kladení základů činil 240.000 m³, beton v základech 8.000 m3; váha ocelové konstrukce je 27.000 tun a počet cihel 17,000.000.

Dopravě osob do poschodí slouží 39 výtahů, z nichž je 22 expressních až do jedenáctého poschodí; 6 výtahů jest určeno k dovážení zboží a zavazadel do stanice Hudson and Manhattan Railroad. Kromě podzemního nádraží a četných tramwayí, které pojíždějí ve výši ulice, byl zřízen přímý příchod k stanici vyvýšené dráhy (Elevated Railway), jež jezdí ve výši druhého poschodí.

Hudson Terminal Building byla provedena podle známé methody stavební, používané v Americe. Hlavní nosnou součástí jest kovová kostra, která nese veškeré zatížení; zdi tvoří pouze výplně a nehrají žádnou roli v pevnosti budovy.

Dvě z podzemních poschodí jsou přístupna přímo z ulice a jsou připojena na perrony stanice Hudson and Manhattan Railroad; třetí poschodí je pod drahou a obsahuje strojírnu, která zásobuje celou budovu teplem, světlem a hnací silou.

Kladení základů bylo problémem důležitým a nesu ad n ý m vzhledem k zatížení, které měly základy snésti, a pro nepříznivou povahu spodní půdy. Ta byla složena z tekutého písku, který tvořil vrstvu 24 m silnou, a teprve v této hloubce byla skála.

Třetí podzemní poschodí jest 17 m pod niveau ulice a 12 m pod hladinou vodní. Základy byly položeny pomocí 166 kessonů, z nichž 51 tvořilo neprodyšnou hráz na obvodu celého staveniště.

Americké konstrukce tohoto druhu jsou pozoruhodny nejen svými rozměry v Evropě neznámými, ale i rychlostí provedení. Při stavbě Hudson Terminal Building stačilo na příklad II měsíců k úplnému postavení ocelové kostry, jež vážila 27.000 tun a vypínala se do výše větší než 100 metrů; některé kusy stavební vážily až 23 tun.

Zajímavé jest, že tato obrovská stavba jest vlastně jen příslušenstvím podzemní stanice, nad níž se zdvihá. Prvotní návrh připouštěl pouze zasklenou dvoranu, tvořící velkou síň nad kolejemi dráhy. Stavba budovy byla určena teprve později, když bylo seznáno, že bude činžemi bohatě zúrokován značný kapitál, uložený v místě stavebním. Cena pozemku kolísala mezi 2200 až 2400 K za 1 m², tak že celý pozemek pro stavbu budovy měl cenu přes 15 millionů korun. Stavbou do výšky nastalo tedy lepší využitkování investovaného kapitálu.

V drahotě pozemků leží hlavní důvod pro stavby „sky-scrapers“ v New-Yorku, a to nejen pro úřední místnosti, ale nyní též pro budovy obydlené. Nemohouc se již rozprostírati do šíře, roste město k nebi víc a více. Z toho následuje v New-Yorku neuvěřitelný vzrůst lidnatosti, který je provázen však vzrůstem nesnází v řešení nového problemu: přílišného zatarasení ulic a potřeby nových dopravních prostředků.

Zmínili jsme se již letos ve 4. čísle tohoto časopisu o návrhu pohyblivého chodníku pro dopravu osob. I když se tento návrh neprovede, přece při originálnosti a podnikavosti Američanů můžeme právem čekati v otázce dopravní překvapující rozřešení.